Lesk a bída crowdfundingu: Vybíráme na nové CD, komiks nebo sbírku básní
ROZHOVOR. Češi si navzájem pomáhají plnit sny. V rámci finančních sbírek na nejrůznější projekty se v republice vybralo už prvních 100 milionů korun. O peníze od lidí si na webech jako „Hithit", „Startovač" nebo „Nakopni mě" říkají mladí spisovatelé, podnikatelé nebo kapely, které chtějí vydat album. O strastech a úskalích crowdfundingu je i rozhovor s datovým žurnalistou Janem Bočkem.
Čím to je, že u nás crowdfunding nejlépe zvládají hudebníci?
U hudebních projektů se míchají dvě kategorie: Jednak jsou to známé kapely, jako třeba Mňága a Žďorp, Xavier Baumaxa, Lenka Dusilová nebo skupiny Vltava a Už jsme doma. A vedle nich je to spousta začínajících nebo méně známých kapel, které obvykle chtějí drobnější příspěvek. Ale nejsou to jen hudebníci. Přes Hithit, Startovač a další crowdfundingové weby se u nás daří financovat vydávání knih, ať už jde o píšící autory, kreslíře nebo fotografy. A třetí skupinou nápadů, které se u nás daří, jsou projekty svázané s úzkou komunitou lidí. Typicky je to pořádání tematického festivalu nebo třeba stavební úpravy nějakého společného centra.
Proč myslíte, že to tak je?
Konzultanti projektů z českého Startovače jsou přesvědčení, že to je otázka velikosti trhu: Technologické novinky, designové nápady, stolní hry nebo třeba videohry míří na mezinárodní publikum a potřebují vybrat mnohem větší částky. Většina takových nápadů proto zkouší štěstí na americkém Kickstarteru, který je předobrazem zmíněných českých webů. Na Kickstarteru se točí největší peníze právě kolem technologických a designových projektů. Ty často crowdfunding využívají k předprodeji svých produktů a vyberou často mnohonásobně víc, než v projektu požadovali. Rekord mají designéři Pebble Watch, kteří požadovaný půlmilion dolarů vybrali během 17 minut. Nakonec dostali víc než 20 milionů dolarů.
U nás se tedy technologickým nápadům nedaří?
Přesně tak, na českých crowdfundingových webech moc takových projektů nenajdete. Ale jsou výjimky. Jana Ecksteinová z Hithitu mě upozornila na ponožkoboty Skinners, jejichž designéři si nejdřív ověřili nápad v českém prostředí a na Hithitu získali přes půl milionu korun na realizaci svého nápadu. Na Kickstarteru potom světu představili druhou verzi bot, kterou vylepšili na základě zkušeností a zpětné vazby původních přispěvatelů. Tam pak získali přes 16 milionů korun, tedy sumu, která je zase pro český trh málo reálná.
Co když autor nějakého nápadu vybere od přispěvatelů peníze a pak se mu ho nepovede dokončit?
Jakmile projekty získají požadovanou částku, vzniká jim vůči přispěvatelům právní závazek projekt dokončit. Ne vždy se to ovšem podaří, autoři často prošlapávají slepé cesty a hlavně nemusí předem odhadnout zájem o svůj nápad, takže ho pak nezvládají vyrobit v dostatečném množství. Pěknou ukázkou je britský startup, který na Kickstarteru získal 3,4 milionu dolarů na miniaturní drony a do několika měsíců zkrachoval. V Česku zatím žádný velký soudní spor ohledně produktů z crowdfundingových webů neregistrujeme.
Dokážete z dat obou webů zjistit, kde v Česku se jim daří nejlépe?
Ano, na Hithitu autoři nápadů uvádějí, kde se mají uskutečnit. Takže víme, kde se odehrávají projekty za necelých 70 milionů korun. Ze srovnání měst vychází naprosto dominantně Praha s 28 miliony, ve druhém Brně jsou to pouhé tři miliony. Ostatně téměř tisícovku projektů, které v Česku dosud uspěly, si můžou posluchači prohlédnout v interaktivní vizualizaci na našem webu rozhlas.cz/zpravy/data.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.