Leona Šmelcová: Venezuelané na útěku. Jedna z nejpřehlíženějších uprchlických krizí světa

28. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Skupina migrantů z Venezuely poté, co překročili hranice v americkém Texasu

Kdyby před pár lety někdo tvrdil, že jedna z největších světových humanitárních krizí moderních dějin postihne bohatou Venezuelu, sotva by tomu kdo uvěřil. Přesto se to děje. Z kdysi třicetimilionové země za posledních šest let uteklo přes pět a půl milionu lidí.

Před pár dny na mezinárodní dárcovské konferenci v Kanadě zhruba třicítka států a dvě rozvojové banky přislíbily Venezuele a jejím hostitelským zemím pomoc ve výši jeden a půl miliardy dolarů.

Čtěte také

Více než šestinu obyvatel nevyhnala žádná přírodní katastrofa, drsné klimatické podmínky, ani válka. Utíkají kvůli neschopné autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura, následovníka odkazu Huga Cháveze, který toužil ve Venezuele zřídit socialismus 21. století.

Na nebezpečnou pouť do převážně okolních latinskoamerických zemí tak Venezuelany vyhání hlad, chudoba, strach z násilí a kriminality, politické důvody, perzekuce a naprostý nedostatek téměř všeho.

Venezuela přitom v druhé polovině minulého století patřila k zemím, které naopak otevřely své brány uprchlíkům z jiných částí světa, ať už Evropanům stiženým druhou světovou válkou nebo následně komunismem, tak i sousedům v regionu, kde zavládly diktátorské režimy, či působily guerily.

Podhodnocená uprchlická krize

Pandemie koronaviru a s ní zavřené hranice sice v loňském roce venezuelský exodus mírně zpomalily, v posledních měsících už ale někdejší ropnou velmoc znovu opouští 1800 až 2000 lidí denně. Odcházejí nejvíce do Kolumbie, kde už jich jsou takřka dva miliony, skoro polovina všech venezuelských uprchlíků. Více lidí ve světě utíká už jen z války zmítané Sýrie.

Čtěte také

V porovnání s blízkovýchodní zemí a dalšími státy v krizi, jako je Afghánistán či Jižní Súdán, je však venezuelská uprchlická krize finančně dlouhodobě podhodnocená, jak ukazují data washingtonské společnosti Brookings ze začátku roku.

Zatímco ve zmíněné Sýrii loni koncem roku vycházela mezinárodní podpora na jednoho uprchlíka na 1390 dolarů, ve Venezuele to bylo 265 dolarů, tedy desetkrát méně. Od začátku krize v Sýrii v roce 2011 bylo na podporu tamních uprchlíků a jejich hostitelských zemí vybráno bezmála 21 miliard dolarů, pro Venezuelu, kde odchod lidí začal o čtyři roky později, se vybralo – až do kanadské videokonference – pouhých 1,4 miliardy dolarů.

Naprostá většina venezuelských uprchlíků zůstává v regionu, odcházejí do chudších rozvojových zemí, které mají samy potíže. Nyní i kvůli covidu, jenž si v Latinské Americe vybírá tvrdou daň. Řada venezuelských sousedů včetně Peru, Brazílie či Mexika se snaží pomoci.

Leona Šmelcová

Kolumbie před časem učinila historické gesto, když nabídla bezmála dvěma milionům venezuelských uprchlíků bez papírů ve své zemi legální status na deset let. Jiné země se přijímání Venezuelanů brání kvůli vlastním potížím.

Kanadská konference přinesla významnou částku, to jistě, venezuelskou krizi to ale nevyřeší. A změně tamního režimu zatím nic nenasvědčuje.

Autorka je publicistka

Spustit audio