Leona Šmelcová: Trump ztrácí trpělivost s Kubou, ostrov už měl dávno padnout
Spojené státy v posledních měsících výrazně rozšířily sankce proti Kubě. Nový exekutivní příkaz prezidenta Donalda Trumpa míří nejen na představitele režimu, ale nově i na neamerické firmy, banky nebo lodní společnosti, které s ostrovem obchodují.
Jenže se zdá, že ani tvrdší sankce nezabírají a v zákulisí Bílého domu už zaznívá, že prezident Trump ztrácí s kubánským režimem trpělivost.
Čtěte také
Aktuální zpřísnění sankcí znamená pro Kubu další omezení přístupu k energiím, financování, i dovozu základního zboží. Už roky platí, že pokud si zahraniční firma vybere k obchodování Kubu, tak si musí dávat velký pozor na jejího severního souseda.
Buď může rovnou zapomenout na možnost obchodování s Američany, nebo je v podnikání velmi opatrná, protože by jí ve Státech mohl hrozit soud. A teď Washington své sankce dál rozšířil a posílil jejich vymáhání.
Jenže Kuba navzdory přitvrzení stále drží. Byť tamní obyvatelé přežívají v podmínkách, které připomínají permanentní krizový stav.
Energetická krize se stala symbolem dnešní kubánské reality. Dlouhé výpadky proudu, nedostatek pohonných hmot, kolabující doprava nebo další vlna emigrace. To všechno Kuba dobře zná a nelze vinit jen Spojené státy. Ostrov dlouhodobě doplácí na neefektivní centrálně řízený systém, zastaralou infrastrukturu i sérii katastrofálních ekonomických rozhodnutí.
Čtěte také
Kubánci těžkým obdobím neprocházejí poprvé. Za téměř sedmdesát let vlády castrovského režimu zažili hlubokých krizí několik. Nejdramatičtější nastala po rozpadu Sovětského svazu, kdy Kuba ztratila svého štědrého sponzora a její HDP se za tři roky propadl o 30 procent.
Později za vlády Raúla Castra se prohloubily sociální rozdíly. Když pak přišlo krátké oteplení vztahů za Baracka Obamy, zdálo se, že země dostane šanci na ekonomické nadechnutí. Jenže režim se zásadněji neotevřel, po návratu Trumpa americká politika znovu přitvrdila, pandemie ochromila turistický ruch a po lednové intervenci USA v Caracasu přestala Venezuela ostrov dotovat levnou ropou.
Čtěte také
Do toho před pěti lety provedla Havana měnovou reformu, která prudce oslabila peso a rozjela inflaci. Zatímco se odkládaly investice do energetiky nebo infrastruktury, dál se stavěly hotely pro turisty, kteří nakonec nepřijeli.
Washington podle zákulisních informací chystá i blokování zbývajících remitencí, tedy peněz, které posílají Kubánci ze zahraničí svým rodinám na ostrově – včetně transakcí přes kryptoměny nebo agentury ve třetích zemích. Pod americké restrikce mají více spadat i firmy napojené na režim – i kdyby jen minimálně. A sankce mají pocítit i společnosti působící v turistickém sektoru.
Mocenská partie
V pozadí je i domácí politika. Tvrdý postup vůči Havaně dobře funguje u kubánsko-amerických voličů na Floridě a Trump by rád vykázal další zahraničněpolitické vítězství.
Čtěte také
Americké ministerstvo obrany podle nezávislých exilových kubánských médií aktualizuje scénáře možné intervence, kdyby si je Trump vyžádal. Ten sice v lednu hlásil, že kubánský režim padne sám do konce roku, údajně ale věřil, že ta chvíle nastane mnohem dříve a nyní již začíná být netrpělivý.
Havana teď dokonce hrdě odmítla humanitární pomoc ve výši 100 milionů dolarů, kterou ostrovu nabídl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Mimochodem syn kubánských emigrantů, kterého by Donald Trump rád viděl v čele v ostrova, jak opakovaně zmínil.
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel naopak stále tvrdí, že „slovo – vzdát se – Kuba nemá ve slovníku“. Režim tak znovu sází na odolnost a schopnost přežít další kolo tlaku.
A právě v tom je největší tragédie celé kubánské reality. Washington i Havana rozehrávají vlastní mocenskou partii – jedni kvůli geopolitice a volbám, druzí kvůli udržení režimu. Mezi nimi ale zůstávají miliony obyčejných Kubánců, kteří neřeší ideologii ani velkou politiku. Zajímá je hlavně to, jestli zítra poteče proud, seženou benzín a budou mít co dát dětem k obědu.
Autorka je publicistka
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
