Leona Šmelcová: Rok 2021 – rok plný voleb nasměroval Latinskou Ameriku doleva

27. prosinec 2021

Konec roku 2020 vítali lidé v Latinské Americe podobně jako všude jinde v naději, že ten nadcházející rok musí být bezpodmínečně lepší než ten právě prožitý. Tato očekávání se bohužel úplně nenaplnila.

Jednou z nejpostiženějších zemí v regionu zůstala Brazílie, kde se dokonce poprvé v novodobé historii neuskutečnil tradiční karneval v Rio de Janeiru. Pořádání barevných oslav v rytmu samby přitom v minulosti nezabránily ani dvě světové války či těžké roky pod nadvládou vojenské diktatury.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro zákaz únorových slavností odsoudil, pandemie se podle něj vůbec přeceňuje.

Čtěte také

V Brazílii přitom dosud virové nákaze podlehlo přes 600 tisíc lidí. I tyto Bolsonarovy názory způsobily, že jeho obliba slábne.

Raketový sestup nastal poté, co se do hry o nejvyšší úřad vrátil někdejší prezident Luís Inácio Lula da Silva. Hrdina z lidu, který vládl v době jihoamerického ekonomického boomu na začátku milénia. Sice ještě nepotvrdil, zda bude v příštím roce kandidovat, v průzkumech se ale už nyní drží na špici a Brazílii čeká vyhrocená kampaň.

Očkovací slib

Jistě bude ve velké míře založená i na otázce boje s covidem. Tento aspekt ovlivnil hlasování v celé řadě latinskoamerických zemí a že v oblasti nebyla o volby v roce 2021 nouze.

Čtěte také

Například Ekvádorci zvolili v květnu Guillerma Lassa, který slíbil proočkovat polovinu populace – tedy devět milionů lidí – během prvních sta dní v úřadu. Závazek to byl vskutku ambiciózní. Ekvádoru chyběly vakcíny, infrastruktura a očkovaných bylo jen velmi málo. Díky úspěšné vakcinační diplomacii – Lasso nakupoval očkovací látky, kde se dalo – slib splnil a začátkem září boural žebříčky popularity.

Na politickém poli ale ztrácí a rozhodně mu nepomohlo zveřejnění panamských dokumentů, které odhalily jeho tajné offshoreové firmy. Prezidentské křeslo se pod ním povážlivě kývá. Nicméně není sám.

Kývá se i pod novým peruánským prezidentem Pedrem Castillem, i když tahle židle je rozvrzaná už dlouho. V uplynulých třech letech se v zemi vystřídalo pět hlav státu, než Peruánci nečekaně zakotvili u levicového učitele z odlehlých hor. Na jak dlouho, se uvidí. Určitě mu nepomáhá mimořádně špatná pandemická situace v Peru.

Obrat doleva

Naopak premiantem očkování je Chile, kde už v srpnu dostalo první dávku přes 70 procent obyvatel. Nicméně ani úspěšná očkovací kampaň nezastínila krizi, která se v zemi vleče přes tři roky a která vyústila v dramatické prezidentské volby, v nichž se o nejvyšší úřad utkal krajně pravicový právník, přezdívaný andský Trump, a levicový mileniál a bývalý studentský vůdce Gabriel Boric, který nakonec vyhrál.

Čtěte také

Výsledek chilských voleb jen podpořil nynější trend v regionu, a to obrat doleva. Ekvádor i Argentina sice zvolily konzervativce, na body však v končícím roce zvítězily levicové strany. Vedle Peru a Chile, které změnily dosavadní kurz, svou moc upevnil autoritář Daniel Ortega z Nikaragui. Konzervativní vedení odmítli i v Hondurasu zvolením prezidentky Xiomary Castro a nedávné volby ve Venezuele jen potvrdily roztříštění tamní opozice, z čehož těží prezident Nicolás Maduro.

Komunistická Kuba sice v létě zažila největší protesty od revoluce v roce 1959, režim se však s tímto nečekaným výbojem dokázal popasovat svou tradiční metodou – přitvrdil v zatýkání a represích. A mezi svými ideologickými partnery si Havana vydobyla ostruhy vyvinutím vlastní vakcíny proti koronaviru, kterou distribuuje do spřátelených zemí.

Z ostrova však proudí nejen vakcíny, ale i lidé prchající před režimem, který dosud symbolizuje jméno Castro, byť v jeho čele už nikdo s takovým příjmením nestojí.

Prchající děti

Rostoucí počet uprchlíků hlásí mnoho latinskoamerických zemí. Na obtížnou cestu za lepším životem se vydávají především Venezuelané a Haiťané, kde byl v létě dokonce zavražděn tamní prezident. V letech 2010 až 2019 stoupl – podle dat OSN – počet uprchlíků v regionu o 66 procent. Statistika je o to smutnější, že mnohem častěji se na strastiplnou cestu vydávají s dospělými i děti.

Čtěte také

Ještě nikdy v oblasti nemigrovalo tolik dětí, ať už s příbuznými, nebo samy, uvedl v každoroční zprávě UNICEF. Příští rok by jich mohlo být až 3,5 milionu. Putují například i přes prales Darién, jednu z nejnebezpečnějších uprchlických tras světa mezi Kolumbií a Panamou.

Desetidenní cestu, kterou lze zdolat jen pěšky, kde není pitná voda a která vede mnohdy nepřístupným, zavodněným terénem s divokou, často nebezpečnou zvěří, pašeráky drog a násilnickými gangy, jen letos přešlo na dvacet tisíc dětí. Každé čtvrté přitom bylo mladší pěti let. A očekává se, že se situace ještě zhorší.

Publicistka Leona Šmelcová

Ani příští rok nebude pro Latinskou Ameriku jednoduchý. Mnozí sice hledí vstříc roku 2022 s optimismem a v naději, brazilské alegorické vozy a kostýmy s peřím a flitry však příznivci karnevalu zatím z garáží a skříní nevytahují. O tom, zda se Rio znovu zavlní v rytmu samby, se totiž rozhodne až v lednu.

Autorka je publicistka

Spustit audio

Související