Leona Šmelcová: Otřesy ve Venezuele prověří Trumpovu „Donroeovu“ doktrínu
Venezuela prožívá těžké dny. Dvě ničivá zemětřesení, která zemi na karibském pobřeží zasáhla v polovině minulého týdne, během několika desítek vteřin změnila životy milionů lidí. Přírodní katastrofa si vyžádala tisíce obětí a zraněných. Smutná bilance bohužel ještě vzroste, byť záchranáři – včetně českého týmu – už několik dní svádějí neúprosný boj s časem ve snaze vyprostit další přeživší. Venezuela hlásí více než 68 tisíc pohřešovaných.
Už tak mimořádně chudá země, která roky balancuje na hraně hospodářského krachu, tak čelí další těžké zkoušce. Velkým testem ale prochází i zahraniční politika amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Čtěte také
Washington musí prokázat, že dokáže zvládnout rozsáhlou humanitární operaci i poté, co před rokem zrušil agenturu USAID, která po desetiletí představovala hlavní nástroj americké zahraniční pomoci. Je zřejmé, že kroky ministerstva zahraničí, které její agendu převzalo, budou bedlivě sledovány.
Americký prezident několik hodin po katastrofě prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny pomoci, a nařídil federálním úřadům zahájit rozsáhlou humanitární operaci. V prvních hodinách Washington oznámil balík pomoci v hodnotě téměř 150 milionů dolarů, posléze přidal dalších 50 milionů.
Do oblasti zamířily záchranné týmy, vojenská letadla, lodě i specialisté na logistiku a koordinaci záchranných prací. Američané pomáhají se zprovozněním poničených přístavů a letiště v Caracasu pro příjem mezinárodní pomoci a také dočasně uvolnily sankce, aby úřady pracovaly bez průtahů.
Otřesy na mezinárodní scéně
Nejde ale pouze o humanitární krizi. Zemětřesení se okamžitě proměnilo v geopolitickou zkoušku Trumpovy zahraniční politiky a zejména takzvané Donroeovy doktríny – Trumpovy interpretace Monroeovy doktríny, podle níž Spojené státy považují západní hemisféru za svou prioritní sféru vlivu a při jejímž prosazování jsou ochotné jít i do přímých zásahů.
Čtěte také
Venezuela v této strategii zaujímá mimořádné postavení. Po lednovém dopadení Nicoláse Madura a nástupu Delcy Rodríguezové do čela země se vztahy mezi Washingtonem a Caracasem výrazně proměnily. Venezuela se stala jedním z hlavních symbolů nové americké politiky v celém regionu.
Pozoruhodná je i historická souvislost. Právě ve Venezuele se před více než dvěma stoletími uskutečnila historicky první americká – Kongresem posvěcená – zahraniční humanitární pomoc, a to po ničivém zemětřesení v Caracasu roku 1812.
Určitým paradoxem je, že ve stejný den, kdy Washington přislíbil Venezuelanům rozsáhlou pomoc, rozhodl Nejvyšší soud ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil pokračovat v rušení programu TPS, který poskytuje dočasnou ochranu lidem ze zemí postižených válkami nebo přírodními katastrofami. Loni byla tato ochrana zrušena mimo jiné právě pro Venezuelu.
To však nemění nic na tom, co je nyní nejdůležitější: Venezuela potřebuje rychlou a účinnou pomoc. A právě ta bude hlavním měřítkem, podle něhož se bude posuzovat reakce USA. Pokud uspěje, může katastrofa paradoxně posílit důvěru v to, že Spojené státy jsou stále schopny nést odpovědnost za region a že jejich nová zahraniční politika přináší konkrétní výsledky. Pokud však selže, otřesy, které zasáhly Venezuelu, jen prohloubí již značně poškozenou pověst Spojených států na mezinárodní scéně.
Autorka je publicistka
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
