Leona Šmelcová: Mexická strategie – nejprve vakcíny pro nejchudší voliče
Primero los pobres. Chudí na prvním místě. Tak znělo volební heslo, se kterým před třemi lety v Mexiku zvítězil levicový populista Andrés Manuel López Obrador řečený AMLO. Nyní chytlavý slogan znovu připomněl. A to když oznámil, že jedni z prvních Mexičanů, kteří dostanou očkování proti koronaviru, budou ti z nejchudších a nejvzdálenějších oblastí latinskoamerické země s bezmála 130 miliony obyvatel.
Necelých 900 tisíc vakcín společnosti AstraZeneca v uplynulých dnech zamířily do federální vládou vybraných 333 vesnic a městysů po celém Mexiku.
Čtěte také
„Začali jsme v nejodlehlejších místech, kde není dostatečná infrastruktura pro řešení covidových případů,“ vysvětlil prezident. Vakcínu mají dostat učitelé a starší obyvatelé ze zapadlých farmářských městeček i některé indiánské komunity. Jistě chvályhodný čin ale federální vláda nekonzultovala se zdravotními odborníky, vědci ani epidemiology.
Mexiko přitom zažívá – podobně jako my – tvrdý nápor infekce. V zemi, která hlásí vlastní mutaci viru, se už podle oficiálních statistik nakazily přes dva miliony lidí a více než 180 tisíc Mexičanů zemřelo. Tato čísla jsou však s největší pravděpodobností podhodnocená. V minulých měsících média opakovaně informovala, že vláda zkresluje data o počtech nakažených a mrtvých.
Mnoho prezidentových stoupenců rozhodnutí chválí. López Obrador podle nich ukazuje, že stojí na správné straně sociálně hluboce rozdělené země. Další se ale zlobí, že očkovací plán ovládly ryze politické cíle. Mexická vláda v pandemii chudým poskytla jen minimální ekonomickou podporu, přestože nezaměstnanost vzrostla.
Z hlediska příštích voleb
López Obrador si ale jistě chce udržet svou více než 60procentní podporu, vycementovanou hlasy znevýhodněných, mnohdy z chudých, odlehlých oblastí. Jedním z kritiků nařízení je i mexický ministr zdravotnictví Gabriel O'Shea, podle něhož by kritériem pro výběr měla být zdravotní rizika, nikoli geografie.
Čtěte také
Ani expert na zdravotnictví Xavier Tello z Mexico City nařízení nevítá. „Logický důvod je tento: Děláme to, protože nastal čas na spravedlnost,“ řekl listu Washington Post.
„Problém je, že vláda nepředložila žádný epidemiologický závěr vedoucí k tomuto rozhodnutí. Nemají důkaz, že by na vybraných místech lidé umírali více, takže jen plýtvají vakcínami a posílají je dál od skutečných ohnisek nákazy,“ dodal s odkazem k mexickým velkoměstům.
Mnohé z vybraných oblastí mají relativně nízká čísla nakažených. V některých není vzhledem k odlehlosti žádný velký problém udržovat sociální distanc. Vakcíny tamním obyvatelům však často přijíždějí vpíchnout zdravotníci, kteří sami podle vládního rozhodnutí na očkování nárok ještě nemají. Vláda také poslala první vakcíny pro učitele v Campeche a v Chiapas, dvou chudých státech, kde se mimochodem zrovna letos konají průběžné volby.
Pravda je, že vakcinační strategie nyní řeší celý svět. A nikdo nedokáže s jistotou říct, jaký způsob je nejlepší. Je ale otázka, zda je rozhodnutí mexického prezidenta šťastné. Z hlediska příštích voleb zřejmě ano. Zda i z hlediska zdraví, napoví příští měsíce.
Autorka je novinářka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
