Leona Šmelcová: Kuba na seznamu příznivců terorismu je Trumpovo adiós Havaně i Bidenovi

Jedno z posledních rozhodnutí, které učinila administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa v zahraniční politice vůči Latinské Americe, zařadilo karibský ostrov po bok Íránu, Sýrie a Severní Koreje. Ne, že by mezi nimi – a vůbec na seznamu – byla Kuba nováčkem. Poprvé ji na listinu připsal prezident Ronald Reagan ve dvaaosmdesátém roce.

Čtěte také

Leona Šmelcová: Bidenovo dilema – jak si získat Kubu a neztratit Floridu

V roce 2015 ale tehdejší šéf Bílého domu Barack Obama nechal ostrov ze seznamu vyškrtnout ve snaze zahájit do té doby sotva představitelný proces sbližování mezi Kubou a Spojenými státy. Krátce nato si Havana a Washington po více než půlstoletí otevřely své ambasády, začaly se uvolňovat některé americké restrikce uvalené na embargem zatížený stát, a Obama dokonce kubánskou metropoli navštívil, coby první americký prezident od roku 1928.

Trumpovo veto

Čtěte také

Kubě hrozí nová krize. Země má nedostatek potravin, ropy i elektřiny

Pozvolné optimistické uvolňování ale bylo vesměs jednosměrné, Kuba vstřícné kroky ze strany USA neopětovala a například v oblasti lidských práv se vpravdě nezměnilo vůbec nic. Sbližování každopádně skončilo stejně rychle, jako začalo. A to začátkem roku 2017, kdy do Oválné pracovny nastoupil odpůrce Castrova režimu, a především příznivec voličů z kubánské diaspory na Floridě Donald Trump. Ambasády zůstaly otevřené, v sankcích ale USA naopak přitvrdily a embargo ještě posílily.

Nicméně, připsání Kuby na seznam milců terorismu, ať už si o jejím vedení a pohnutkách člověk myslí cokoli, jen pár dní před odchodem Trumpa z nejvyššího úřadu působí spíše než jako upřímná obava o bezpečnost vlasti coby pokus naházet na poslední chvíli co nejvíc klacků pod nohy novému prezidentovi Joeu Bidenovi. Ten dříve opakovaně prohlásil, že se v případě Kuby chce vydat cestou, kterou nakročil jeho stranický předchůdce. Členství ostrova ve staronovém klubu je ale nepříjemnou komplikací. Prezident dozajista v dohledné době požádá o vynětí Kuby ze seznamu, vzhledem k důkladným vyšetřovacím procedurám se ovšem tento proces může táhnout poměrně dlouho.

Kubánská ekonomika v problémech

Zápis na seznam, který znamená i řadu obchodních restrikcí a omezení, nastal v citlivé době pro kubánskou vládu. Země se kvůli zpřísněným sankcím dostala do kritické situace, kterou navíc zhoršila koronavirová pandemie a zavřené hranice ostrova, těžícího značnou část svých příjmů z cestovního ruchu. Odpadl také věrný spojenec a mecenáš – Venezuela, její autoritářský režim bojuje s krizí na domácím poli.

Získat pravdivá ekonomická data o komunistické výspě na západní polokouli je těžké. Je ale zřejmé, že Kuba nyní zažívá nejhorší krizi od pádu Sovětského svazu. Ostrov trápí nedostatek jídla, základních potřeb, léků, zkrátka čehokoli. Tamní vláda přiznala, že ekonomika v loňském roce klesla o 11 procent – i když tento oficiální údaj je zřejmě hodně nadnesený. I proto začátkem roku nastaly změny, o kterých se dlouhé roky jen spekulovalo.

Havana oznámila nové ekonomické reformy, zatím nejvýraznější je přitom zrušení dvojí měny. Nově platí jen kubánské peso, dřívější takzvané konvertibilní peso bylo vyřazeno z oběhu. Sjednocení měn může pomoct přilákat zahraniční investory, které odrazovalo dřívější netransparentní přepočítávání obou platidel. Podle ekonomů ale krátkodobě změna způsobí hlavně vyšší inflaci. Už nyní se potraviny a základní zboží výrazně zdražily, i když vláda mírně navýšila i platy a důchody.

Leona Šmelcová|foto:Petr Šmelc

Kuba nutně potřebuje ekonomickou vzpruhu, a tak se pravděpodobně jednání s gringy bránit nebude. Účast na seznamu ale komunikaci přinejmenším zpočátku ztíží. Biden si navíc bude muset dávat pozor, z výsledků voleb na Floridě dobře viděl, že Trumpovi tvrdý přístup vůči Kubě přinášel značné politické body.

Autorka je publicistka