Leona Šmelcová: Kolumbie přijme afghánské uprchlíky, už nyní hostí miliony utečenců z regionu
Přijímat uprchlíky, či nepřijímat. To je otázka, kterou si i v souvislosti s aktuálním děním v Afghánistánu znovu pokládají vlády většiny zemí světa. Nikoli však v Kolumbii. Tam prezident Iván Duque takřka okamžitě poté, co bojovníci Tálibánu obsadili Kábul a po dvaceti letech znovu dobyli Afghánistán, oznámil, že jeho země dočasně přijme stovky uprchlíků, kteří chtějí zakotvit ve Spojených státech.
A to přesto, že samotnou Kolumbii oslabuje migrační krize, dokonce dvojí. Padesátimilionová země už nyní hostí bezmála dva miliony utečenců z Venezuely, která se potýká s jednou z největších a především nejvíce opomíjených uprchlických krizí ve světě.
Čtěte také
Kolumbie dále čelí mohutným potížím na severu, v hustém dariénském pralese při hranici s Panamou, kudy se na mimořádně nebezpečnou cestu vydávají tisíce lidí z Haiti, Kuby, Pákistánu či afrických zemí ve snaze dostat se do Spojených států. Jen letos tropický deštný prales překročilo přes 46 tisíc lidí, více než za poslední tři roky dohromady.
Solidární Kolumbie je pověstným příjemcem uprchlíků už od dvacátých let minulého století, byť v minulých letech Kolumbijci sami zemi ve velkém opouštěli – tehdy především do kdysi bohaté Venezuely.
Andský stát také patří k oblastem s největším počtem takzvaných vnitřně přesídlených osob, známých pod anglickou zkratkou IDP, tedy lidí, kteří z různých důvodů – v Kolumbii nejčastěji kvůli působení guerill a narkobyznysu – prchají z domova, ale zůstávají ve své vlasti.
Uprchlíci nejsou jen nástrojem ke strašení voličů
V Kolumbii proto v posledních dnech narůstají otázky, jak to s Afghánci vlastně bude. Dosud jejich přijetí halilo hodně nejasností a vesměs se vědělo jen to, že se prezident Duque se Spojenými státy dohodl na jejich dočasném převzetí.
Čtěte také
Tento týden kolumbijské úřady upřesnily, že se země ujme maximálně 4000 afghánských uprchlíků, ponejvíce těch, kteří už jsou v Německu a Itálii. Veškeré náklady budou hradit Spojené státy, které by se měly stát cílovou destinací lidí prchajících před nadvládou Tálibánu.
V Kolumbii by uprchlíci měli zůstat zhruba tři až šest měsíců, než se vyřídí víza do Spojených států, byť již nyní se hovoří o tom, že celý proces se může protáhnout. Na jak dlouho, to zatím nikdo neříká.
„Celá iniciativa je stále plná neznámých,“ míní Fátima Martínez, profesorka z bogotské univerzity del Rosário. „Nicméně to, co se stalo v Afghánistánu, se dotýká nás všech,“ dodala expertka na migraci pro server Deutsche Welle.
Kolumbie není jedinou zemí, která nabídla dočasný azyl afghánským uprchlíkům. Jak připomněl list Financial Times, zastávkou před Spojenými státy se pro mnohé stanou rozvojové země Latinské Ameriky a Afriky.
Mimo jiné nemají tak zdlouhavý azylový proces jako západní státy, takže pomocnou ruku nabídly vedle Kolumbie třeba i Mexiko, Kostarika či Rwanda a Uganda. Zda je hlavní motivací solidarita, nebo přislíbené prostředky z USA, není jednoznačné.
Nicméně je přinejmenším povzbudivé, že jsou i vlády – a to i v relativně chudších zemích – pro které uprchlíci nejsou jen nástrojem ke strašení voličů před blížícími se volbami.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
