Leona Šmelcová: Kdo nahradí Kolumba? Mexiko se vyrovnává s minulostí

16. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Namísto Kryštofa Kolumba stojí na třídě Paseo de la Reforma v Mexico City dívka bojovnice

Mexičané se vyrovnávají s minulostí. Tento týden si středoamerická země – a nejen ona – připomněla den, kdy se Kryštof Kolumbus vylodil u amerických břehů. Zlomová událost obou polokoulí prochází poslední čtyři dekády složitým přehodnocováním, které nabralo druhý dech i s loňskými protesty hnutí Black Lives Matter. Nynější dění v mexické metropoli je toho názorným příkladem.

Loni krátce před oslavami 12. října, tedy Dne plurikulturního národa, dříve Dne rasy a ještě o něco dříve Dne Kryštofa Kolumba a objevení Ameriky, úřady odstranily z věhlasné mexické třídy Paseo de la Reforma Kolumbovu bronzovou sochu.

Čtěte také

Uvedly, že dílo, které na místě dlelo přes 140 let, chtějí opravit. Popravdě ale hrozilo, že by se socha v den výročí stala terčem protestů v rámci očisty od kolonialismu. Obavy nebyly liché, první známky odporu už se objevily – podstavec pomníku byl popsán slovy „Vrah Kryštof Kolumbus“. Mnozí ho totiž považují za když ne přímo utlačovatele, tak toho, kdo kolonizátorům otevřel cestu do Latinské Ameriky. Socha z roku 1875 tedy zmizela, původně dočasně. Minulý měsíc však radnice oznámila, že Kolumbus se na rušnou třídu nevrátí. Čeká ho přesun na méně okázalé místo, do klidného parku v bohaté čtvrti Polanco.

Původní prostor má ozdobit monument věnovaný indiánkám. Jenže nový památník z dílny sochaře Pedra Reyese vyvolal v Mexiku odpor srovnatelný s návratem Kolumba. Obří hlava inspirovaná olméckými sochami, která nese jméno Tlali, což v jazyce nahuátl znamená „země“, rozčiluje především odborníky.

Nikdo neví, odkud pochází

Olmécké hlavy byly vždy mužské, málokdo chápe spojení kultury Olméků s jazykem Aztéků a v neposlední řadě mnohé zlobí fakt, že autorem sochy je muž a navíc běloch. Někteří tak považují nahrazení mořeplavcovy sochy rádoby indiánským dílem – navíc bez konzultace s původními obyvateli, zato ale schváleným prezidentem – za pouhé pokračování kolonialismu.

Čtěte také

Navíc v zemi, kde v posledním roce výrazně vzrostlo násilí na těch, kteří bojují za ochranu indiánských území, kde bují například nelegální těžba. Vláda prezidenta Andrése Manuela Lopeze Obradora, která se k moci dostala i proto, že volala po ochraně a spravedlivém přístupu k původním obyvatelům, podle mnohých selhává. Prezidentovy okázalé verbální půtky například se španělským králem Filipem II. o omluvu Španělů za minulost nebo jeho žádost o to samé ve Vatikánu jsou podle kritiků zbytečným humbukem, když v samotné zemi pokračuje útlak a přehlížení původních obyvatel. A nejen jich.

Socha Tlali měla být slavnostně odhalena právě 12. října, radnice ale prozatím ustoupila a monument nově vybere speciální komise. Prestižní prostor přesto v mezičase nezůstal prázdný. Podstavec využily mexické feministky a na osiřelé místo partyzánsky instalovaly dřevěnou sochu malého děvčátka s bojovně zdviženou rukou v pěst. Dívka má na zádech nápis Spravedlnost a upozorňuje všeobecně na násilí páchané na ženách.

Leona Šmelcová

Kauza Kolumbovy sochy ukazuje, jak složité je hledání kulturní identity v Latinské Americe. Tuto otázku mimochodem řeší i postava Abrenuncia ve slavném románu Gabriela Garcii Márqueze O lásce a jiných běsech z roku 1994, kdy po 500. výročí Kolumbova příjezdu do Ameriky začaly padat první sochy kolonizátorů. Abrenuncio osvětluje – ještě v koloniálních dobách – svůj původ slovy: „V těchto končinách nikdo neví, odkud pochází. A myslím, že jim bude trvat celá staletí, než to zjistí.“

Autorka je publicistka

Spustit audio