Leona Šmelcová: Brazilské déjà vu – favorité voleb jsou Lula da Silva a Bolsonaro
Vyhraje Lula da Silva, nebo Bolsonaro? Počkat – neslyšeli jsme ta samá jména už před čtyřmi lety? Ano, i když rozdíl tady je. V roce 2022 kandidoval Luiz Inácio Lula da Silva proti dosluhujícímu prezidentovi Jairu Bolsonarovi. Letos Lulu vyzval Jairův syn Flávio. Bolsonaro starší totiž kandidovat nemůže. Odpykává si sedmadvacetiletý trest za pokus zvrátit výsledek minulých voleb.
Přesto zůstává v brazilské politice přítomný. Flávio vstupuje do kampaně jako dědic otcova jména i voličského hnutí. Mimochodem, kdyby Flávio nemohl, zřejmě by ho mohl zastoupil některý z mladších bratrů, případně macecha Michelle, všichni tři jsou politicky aktivní.
Bolsonaro mladší
Pětačtyřicetiletý Flávio se snaží působit mírněji než jeho otec. Připomíná, že je očkovaný, a žertuje, že ho manželka s dcerami „převychovaly“. Bývalý prezident proslul hrubými výroky a otevřeným machismem, které odrazovaly řadu voliček – a že jich je v Brazílii přes 80 milionů. V mnohém však Flávio navazuje na politický odkaz svého otce.
Čtěte také
Kampaň se nevede jen o ekonomiku a bezpečnost. Bolsonaro starší udělal z politiky také boj o morální hodnoty — o potraty, drogy, rodinu a náboženství. Jeho hnutí oslovilo sílící evangelikální komunitu. Někteří pastoři vykreslují hlasování jako střet dobra se zlem a varují před údajnou hrozbou, kterou pro víru a rodinu představuje levice.
Osmdesátiletý Lula da Silva nabízí zkušenost a sociální politiku. Zdůrazňuje, že jeho vlády pomohly milionům lidí z chudoby. Jenže prezidentem je už potřetí a část Brazilců má pocit, že se jejich každodenní život zásadně nezlepšil. Přetrvává frustrace z kriminality či korupčních skandálů.
Ostatně i Lula strávil necelé dva roky za mřížemi kvůli zpronevěře, soud ale jeho odsouzení později zrušil. Flávio je také vyšetřován v souvislosti s korupcí, ani u něj však zatím nejde o prokázanou vinu.
Vliv USA
Nedůvěru posiluje i krize Nejvyššího soudu. Soudce Alexandre de Moraes, který sehrál výraznou roli v případu proti Jairu Bolsonarovi, čelí podezřením v kauze zkrachovalé banky. Mnozí Brazilci mají pocit, že instituce nejsou nestranným rozhodčím, ale součástí politického boje.
Čtěte také
A do toho vstupují Spojené státy. Donald Trump v létě uvalil na Brazílii cla, která spojoval s procesem proti Jairu Bolsonarovi. Prezident Lula v nedávném projevu v OSN varoval před domácím i zahraničním podrýváním vůle voličů a zdůraznil, že Brazílie je suverénní země.
USA sice výslovně nejmenoval, jeho vzkaz byl ale zřejmý. Paradoxně tak může americký tlak pomáhat právě jemu, ostatně i Brazilci dávají červencové zvýšení cel za vinu spíše klanu Bolsonarů.
Menší obavy
Mnozí tak řeší, komu v neděli hodit hlas. Případně zda k volbám vůbec jít, byť v Brazílii je hlasování povinné. Už před čtyřmi lety zůstala doma přibližně pětina voličů — nejvíc od roku 1998. Nadšení, které kdysi elektrizovalo davy, se vytratilo.
Ostatních třináct kandidátů jako by ani nebylo. V neděli se tak proti sobě postaví především dvě notoricky známá jména. Jenže známá jména ještě neznamenají přesvědčivé řešení. Ani Lula da Silva, ani Flávio Bolsonaro bohužel voličům neukazují, jak zastavit korupci a dostat veřejné finance pod kontrolu.
Vypadá to, že se nebude rozhodovat o tom, kdo nabídne lepší budoucnost pro Brazílii, ale kdo v Brazilcích vzbuzuje menší obavy.
Autorka je publicistka
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
