Léky na předpis kurýrem? Nepřijatelné, míní lékárny. Vítáme to jako možnost, zní z asociace pacientů

26. srpen 2025

Vedle volně prodejných léků by pacientům mohl kurýr zásilkové služby brzo doručit domů i léky předepsané lékařem. Počítá s tím novela zákona o léčivech, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Ulehčí to pacientům život? „Lékárníci jsou záchranná síť,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus předseda Mladých lékárníků Milan Rydrych. „Jedná se o volbu, ne žádnou povinnost,“ uklidňuje v Pro a proti René Břečťan z Národní asociace pacientských organizací.

Je posílání léků na předpis kurýrem či poštou už vyzkoušenou praxí, anebo rizikem, které by pacienti podstupovat neměli?

René Břečťan: Pacienti vítají tu možnost přístupu k léčivým přípravkům druhým kanálem vedle lékáren v čase a místě, který jim vyhovuje. Jde o alternativu. A já bych chtěl říct, že se jedná o volbu, ne žádnou povinnost.

Čtěte také

A já v tom hrozbu nevidím. Samozřejmě je důležité, jaké podmínky budou nastavené. Ale já věřím tomu, že pokud budou podmínky nastavené v pořádku, tak by to mělo být všechno pro pacienta bezpečné.

A poslední věc, vy jste říkala poštou. Já bych chtěl říct, že se primárně bavíme o přímém doručení, případně doručení do boxu, jen aby posluchači neměli dojem, že se budou posílat poštovní obálkou léky, to v žádném případě.

Milan Rydrych: Pro nás je to nepřijatelné. Zejména z toho důvodu, že jsme v každodenním kontaktu s těmi pacienty a vidíme, jaké problémy řeší, na co se ptají, jaké jsou komplikace s léčbou. Většina laiků, lidí, kteří tyhle ty problémy neřeší dennodenně, s tímhle nemá zkušenosti.

Čtěte také

Známe i případy, kdy přijde pacient, který má deset léků a je tam kombinace několika léků, které se spolu nesmí užívat. Pacient si stěžuje na nějaké nežádoucí účinky, které buď nedokázal popsat lékaři, nebo se s ním ten lékař nebavil, a potom je řeší s námi.

My jsme taková záchranná síť, která řeší lékové problémy, které s tím, jak přibývá léků, přibývá starších lidí, přibývají. A to potom znamená vyšší náklady pro pojišťovny, které platí následky těch nežádoucích účinků.

Pohodlí na úkor bezpečnosti?

Je tady otázka pohodlí versus bezpečí. Není v Česku hrozbou, že zvítězí pohodlí nad bezpečím?

Břečťan: Rozhodně ne. A od toho vznikla pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví, které jsou součástí Česka lékárnická komora, pacienti a i další skupiny.

Čtěte také

A já mám pocit, že se tady trochu vracíme v čase. Už nediskutujeme, jestli ano, nebo ne. V současné době řešíme, za jakých podmínek a v jakém čase. A kvůli tomu je ta pracovní skupina. Abychom se bavili o tom, jaké podmínky budou vlastně celý ten proces provázet.

Česká lékárnická komora dávala nějaké připomínky, my jsme dávali připomínky a budeme se o tom dále bavit. Dokonce jsme s Českou lékárnickou komorou máme hodně stejných názorů.

Sítě lékáren

Všichni se shodli na tom, že podmínky pro doručování léků na předpis kurýrem nebo poštou musejí být stejné, jako jsou v kamenných lékárnách. Pojďme si tedy říct, v jakém bodě jsme teď?

Rydrych: Řešíme, za jakých podmínek to bude. My jsme v úzkém kontaktu s Českou lékárnickou komorou a věřím, že se s panem Břečťanem sešli, že řešili, co konkrétně jim tam na tom vadí. Ale nedokážu si představit, že na komoře je někdo, kdo by aktivně zastával názor, že je to jen otázka času.

Čtěte také

Je to otázka toho, jak to bude fungovat. Návrh ministerstva tak, jak jsme ho dostali teď v létě, rozhodně postrádá spoustu důležitých aspektů.

Tento systém funguje v jiných státech, jsou to například severské státy s velmi řídkým zalidněním, třeba Finsko. Ale tam to dává jiný smysl než v Praze nebo v České republice obecně, kde je dostupnost lékárenské péče poměrně vysoká.

Ale jsou ve Finsku lidé opravdu v nebezpečí?

Rydrych: Neznám finské lékárenství a zdravotnictví tolik, abych se o něm dokázal nějak dlouhodobě bavit, ale ministerstvo se odkazovalo na sektorové šetření Ústavu pro ochranu hospodářské soutěže z roku 2023 s tím, že ta zpráva doporučuje nebo schvaluje tento postup.

Já jsem ten dokument našel, prošel jsem si ho a zjistil jsem, že tam sice je ve dvou odstavcích zmínka o tom, že v severských státech to  způsobem funguje, pak tam bylo zmíněno Lucembursko a, tuším, Francie. Ale bez konkrétního doporučení.

Čtěte také

Takže v zahraničí to z vašeho pohledu nefunguje?

Rydrych: Nefunguje. Možná se toto netýká nějakých států, kde to existuje a kde to nezničilo lékárenskou síť, respektive poskytování lékárenské péče. Ale musíme brát v úvahu, že severské státy mají úplně jinak nastavený systém obecně.

Pane Břečťane, je, či není pro vás argumentem, že v České republice máme velmi hustou a dobře fungující síť lékáren? Není toto argument pro to, aby se vůbec žádné zasílání poštou nezavádělo?

Břečťan: Rozhodně si nemyslím, že to je argument. I přes to, že máme možná relativně hustou síť. I když budu mít ve svém městě lékárnu, tak se do ní v třeba nedostanu, protože přijíždím domů z práce později večer.

To znamená, že je to opravdu další volba. Je to volba. Nechme to na pacientech, samozřejmě s nějakými opatřeními.

Poslechněte si celou debatu.

Pan Rydrych řekl, že to v cizině nefunguje. Podle vás to naopak funguje?

Břečťan: Funguje to. Podle mého to funguje velmi dobře. I když je možné, že jsou tam nějaké legislativní spory, o kterých nevím. Každopádně ta obava, že to zválcuje trh, se nepotvrdila.

Podíl zaslaných léků je většinou do dvou procent. Opravdu se nebavíme o žádném válcování trhu. Pojďme se bavit o podmínkách, jak to nastavit. 

autoři: Lucie Vopálenská , fso
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.