Lékaři ženám tvrdili, že jde o dočasnou antikoncepci, popisuje aktivistka a oběť násilné sterilizace Gorolová
Aktivistka Elena Gorolová byla v loňském roce zařazena televizí BBC do žebříčku 40 nejinspirativnějších žen světa. Matka dvou dětí se v 80. letech stala obětí násilné sterilizace. Tu umožňovala státní politika až do roku 1993. Nyní bojuje za práva všech matek, které byly takto postiženy.
„Zpočátku jsem měla dojem, že to dělali jen romským ženám. V současné době vím, že se to stávalo i Neromkám. Je ale pravda, že romských žen je většina. Zákroky byly protiprávní i z hlediska tehdejšího práva, protože ženám nikdo neřekl, jaká jsou zdravotní rizika, nebyl tam informovaný souhlas. Dokonce jim to bylo ženám předkládáno k podpisu při porodu nebo těsně po něm či před ním,“ vysvětluje.
Čtěte také
Nepravdy lékařů
Gorolová popisuje, jak pacientky dostávaly vyloženě lživé informace. Například o tom, že zákrok je pouze forma dočasné antikoncepce. V romské kultuře je navíc dítě považované za požehnání. Pokud žena děti nemá, musí se vyrovnávat s určitým sociálním stigmatem.
„Je to ostuda. Když se například slavilo, tak se mého manžela ptali, proč nemáme další děti. Nebylo mu příjemné jim vysvětlovat, co se vlastně stalo. Doma z toho někdy byly i hádky.“
Gadžovka
Když se však Gorolová pustila do obhajoby sterilizovaných žen a informování veřejnosti o této praxi, byl jí její muž ve všem nápomocný. Je zajímavé, že blízký kontakt a spolupráce s majoritou přinesla aktivistce zároveň podezřívavost ze strany Romů.
„Bylo to náročné. Začala volat televize, dávala jsem hodně rozhovorů a bylo nutné tomu čelit, protože také musím pracovat. Dříve jsem bydlela v jednom ghettu. Když jsem začala pracovat a studovat, ostatní romové mně začali říkat ‚gadžovka‘. Dnes mě ale rodiny, se kterými pracujeme, berou takovou, jaká jsem. Jsem pořád stejná, i když jsem byla někde vyhlášená,“ komentuje svůj mezinárodní úspěch.
Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s jejím hostem. Elena Gorolová mimo jiné povypráví i o dalších svých aktivitách.
Související
-
Lidé často nevidí, co dobrého se v romské společnosti děje,...
Podaří se Romům začlenit se do české společnosti? V České republice na to předpoklady jsou, nejprve by se ale musel zmírnit populismus podporovaný některými politik...
-
Mají Romové (a další etnika) zájem o politiku? Nebo nemá většinová společnost zájem o ně?
V uplynulých komunálních volbách nekandidovala žádná politická strana založená na etnickém principu. A etnické menšiny nemají zastoupení ani v nejvyšší politice. Proč?
-
V Nigérii jsem našel Boha. O život jsem se bál každý den, říká král Obonete Ubam
Narodil se české matce a nigerijskému otci. Když tatínek, policejní generál a africký král zemřel, musel se Obonete S. Ubam o ostatní postarat a ohlídat rodinný majetek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka