Lékaři v Česku poprvé transplantovali dělohu. Žena ji dostala od své matky
Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) poprvé v České republice provedli transplantaci dělohy. Mladá žena teď může otěhotnět a donosit zdravé dítě. Jde o 11. transplantaci dělohy od žijící dárkyně na světě. Ženě, která se narodila bez dělohy, ji darovala její matka. Lékaři se na operaci připravovali čtyři roky.
Historicky první transplantace dělohy v Česku, která proběhla 30. dubna, trvala s malými přestávkami celkem 16 hodin.
„Nejprve jsme provedli odběr dělohy od žijící dárkyně – matky, poté následovalo promytí dělohy konzervačním roztokem a úpravy před transplantací. Ve třetí fázi jsme provedli samotnou transplantaci,“ popisuje lékař Jiří Froněk, který zákrok vedl.
Odběr dělohy je podle něj technicky náročný, protože se operuje v pánvi, kde je omezený prostor:
„Dělohu musíme odstranit velmi opatrně tak, abychom ji byli schopni úspěšně transplantovat. Děloha má velmi malé, předchozími porody změněné cévy. Hovoříme o tepnách o průměru jednoho milimetru a žilách maximálně dva až třikrát větších.“
Třicetiletá Jana se o tom, že nemá dělohu, dozvěděla v 16 letech. „V mých 16 letech mi oznámili, že mám vrozenou vadu – Rokitanský syndrom. V té době žádné řešení nebylo, tak jsem se s tím tak nějak smířila,“ říká Jana, která se ale s manželem k adopci neodhodlala.
Vše změnila Jany teta, která je gynekoložka a dozvěděla se o chystané studii českých lékařů. Dělohu nakonec darovala její matka. „Já jsem se dlouho nerozhodovala. Věděla jsem to hned, že do toho jdeme,“ popisuje rozhodnutí maminka Marta.
Transplantovanou ženu teď čeká období ambulantní léčby a přípravy na otěhotnění. „Část léků postupně vysadíme tak, abychom mohli za 9 až 12 měsíců přistoupit k umělému oplodnění. Podmínkou transplantace dělohy je předchozí příprava ve smyslu odběru vlastních vajíček a jejich oplození manželovými spermiemi,“ vysvětluje lékař Roman Chmel.
Lékaři z IKEMu a motolské nemocnice teď začínají s klinickou studií, která se bude věnovat transplantacím dělohy. Mají naplánovaných dvacet transplantací, deset pacientek dostane dělohu od živých dárkyň, deset od mrtvých.
Dosud bylo provedeno 13 výkonů:
- Saudská Arábie (v r. 2000),
- Turecko (2011),
- Švédsko (2012/2013) - 9 operací, 5 naroz. dětí,
- Čína (2015) – neověřeno,
- USA (2016) – třináctý den odstraněna.
Zdroj: IKEM
Ženy by měly být po transplantaci dělohy schopné porodit jedno až dvě zdravé děti.
Existují tři skupiny žen, kterým může transplantace dělohy pomoci k otěhotnění a porodu vlastního dítěte. Jsou to ženy, kterým chybí děloha vrozeně, nebo o ni přišly v průběhu života, případně ji mají z pohledu otěhotnění nefunkční.
Podle Romana Chmely je v Česku několik tisíc žen, které by mohly transplantaci dělohy podstoupit: „Je to vhodné i pro ty pacientky, které o dělohu přišly v důsledku z některého gynekologického onemocnění. V České republice máme na základě světových statistik zhruba dva až čtyři tisíce pacientek, které by mohly chtít transplantovat dělohu. Jsou mladé a ve fertilním věku.“
Dárkyní může být žena do šedesáti let, která neměla například nádor dělohy. „Ať už je příbuzná, nebo jinak motivovaná dárkyni pomoci. Pak je to řada kritérií, je to poměrně dlouhý seznam, který musí splnit,“ dodává Froněk.