Lékař František Bláha podal v Norimberku zásadní svědectví. S prožitky z Dachau se vyrovnával celý život
Svět byl po skončení druhé světové války v šoku. Zrůdnosti nacistické režimu byly do té doby nevídané, i proto bylo nezbytné pojmenovat zločiny a potrestat viníky. Nebylo to vůbec jednoduché, diskuse se vedly mezi spojenci – vítězi války jak o obsahu, tak i o formě. Výsledkem byla soudní jednání, nejznámější proces v německém Norimberku trval téměř rok. Arogance obžalovaných, kteří se často „nemohli na nic upamatovat“, byla v přímém protikladu s výpověďmi svědků.
Patřil mezi ně i československý lékař František Bláha, jehož svědectví významně pomohlo k potrestání zločinců.
Druhá světová válka po sobě podle hosta pořadu historika Vojtěcha Kyncla zanechala Evropu v naprostém rozvratu. „Vedle milionů mrtvých zde byly statisíce vdov, válečných sirotků, kontinentem putovaly tisíce bývalých vězňů, hospodářství a města byla zničená.“
„Vedle materiálních škod však zůstala především hluboká psychická traumata, ta se přenášela do dalších desetiletí a ovlivňovala i další generace,“ dodává.
Potrestat viníky
Už během války bylo zemím protinacistické koalice jasné, že bude třeba viníky potrestat. „Dne 13. ledna 1942 byla podepsána tzv. Svatojakubská deklarace, kterou podepsalo devět států včetně Československa a která k tomu zavazovala,“ konstatuje historik a k poválečnému rozhodnutí o soudních tribunálech pak doplňuje:
Čtěte také
„Obtížné bylo už samo vymezení zločinů, protože nikdy předtím se svět nesetkal s tak rozsáhlým systémem státem organizovaného vyhlazování. Bylo nutné vytvořit nové právní kategorie typu zločiny proti lidskosti a shromáždit velké množství důkazů.“
Symbolický byl soudní proces v Norimberku, kde na lavici obžalovaných stanulo 22 hlavních nacistických představitelů. Začal 20. listopadu 1945 a skončil o téměř rok později, 1. října 1946.
Příběh Františka Bláhy
Jedním ze svědků byl lékař František Bláha, který působil v jihlavské nemocnici. Demokratický intelektuál, který se zapojil do odboje, byl zatčen a následně deportován do koncentračního tábora v Dachau.
Čtěte také
Zažil nepředstavitelné hrůzy, které souvisely s lékařskými pseudopokusy na lidech. Vězni byli cíleně infikováni nemocemi typu malárie, byly jim bezdůvodně odoperovávány orgány, stávali se „pokusnými králíky“ při zkoumání účinků ledové vody, výšky a rychlého pádu.
Sám Bláha o tom ve svém svědectví pro Norimberský tribunál uvedl: „Většina vězňů hynula těmito pokusy v důsledku vnitřního krvácení do mozku nebo do plic. Četní lidé chrlili krev, když byli vytaženi z komory.“ Význam Bláhova svědectví je podle historika Kyncla v tom, že svým svědectvím významně přispěl k vytvoření celkového obrazu nacistického systému a byl tím vytvořen důkazní řetězec proti obžalovaným.
„Po válce se totiž ukázalo, že velkou část dokumentace nacisté zničili, mnoho svědků zemřelo a většina obviněných si údajně nic nepamatovala, nebo tvrdili, že o ničem nevědí. Právě proto byla svědectví přeživších naprosto klíčová,“ vysvětluje Kyncl.
Zásadní svědectví
Lékař František Bláha se s koncentráčnickými prožitky vyrovnával takřka celý život a další léta věnoval pomoci těm, kteří přežili. Krátce po válce, bylo to v roce 1947, byla vydána jeho kniha Medicína na scestí, ve které popisoval nejen to, co v koncentračním táboře prožil, ale především si zároveň kladl otázky etického charakteru.
Čtěte také
Jak se něco takového vůbec mohlo stát? Jak se mohli do služeb zla dát lidé, kteří stejně jako on složili proslulou Hippokratovu přísahu o pomoci lidem?
Jeho kniha je svědectvím o zneužití vědy. Studiem následků se zabýval i v rámci rozsáhlého průzkumu zdravotního stavu přeživších. Diagnostikovány tak byly základy posttraumatické poruchy, která byla počátkem 70. let definována.
Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy – zda československý lékař nepodal zásadní svědectví při Norimberském procesu, host pořadu historik Vojtěch Kyncl odpovídá:
„Jednoznačně podal. František Bláha patřil mezi svědky, kteří pomohli zdokumentovat nacistický represivní systém a odhalit zločiny páchané v koncentračních táborech. Spojení odborné erudice, osobní statečnosti a celoživotního postoje z něj činí jednu z pozoruhodných osobností našich dějiny.“
Poslechněte si celý pořad Jak to bylo doopravdy. Připravila ho Ivana Chmel Denčevová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
