Legislativu na ochranu před terorismem máme, stačí ji využívat, tvrdí právnička
V rámci mezinárodního práva se často hovoří o tom, že například z Belgie odcházejí stovky osob do takzvaného Islámského státu naučit se, jak bojovat proti civilistům i proti vládním ozbrojeným složkám.
Vrací se potom s belgickým pasem, využívají evropského standardu ochrany lidských práv, a belgická policie i tajné služby jsou kritizovány za to, že ačkoli znají identitu těchto lidí, nemohou proti nim nijak zasáhnout. Je to právní otázka?
„Je zde dimenze vnitrostátně právní, mezinárodně právní, a ještě do toho vstupuje dimenze práva evropského,“ upřesnila ve Studiu Leonardo odbornice na mezinárodní právo Veronika Bílková.
Podle ní se ale nejedná o nový fenomén. „Tak nemusíme řadu právních nástrojů vytvářet, protože jsme si je vytvořili už v minulosti.“
„Například v období studené války byla přijatá poměrně dlouhá série mezinárodních smluv, které se na tyto fenomény zaměřují, a státy je převedly do svého právního řádu.“
Není tedy nutné začínat od nuly, dodává Bílková. „Máme tady vytvořené určité mechanismy, a je jen otázkou toho, do jaké míry jsou státy ochotny a schopny je využívat.“
„Je ale pravda, že fenomén cizích bojovníků , tzv. foreign fighters, je relativně nový. Teprve teď se zavádí určitá právní úprava, která by měla dovolit tyto osoby trestně postihnout jak v okamžiku, kdy se vracejí z těchto zemí, tak i když do nich odcházejí.“
Právnička potvrdila, že Česká republika v nejbližší budoucnosti bude také některá tato opatření převádět do svého vnitrostátního právního řádu. Právní nástroje jako zbavení občanství, ale v těchto případech mnoho neřeší.
„Je-li to váš občan, a zbavíte ho občanství, tak ho vlastně nemáte kam poslat. Takže on na vašem území zůstane stejně, pouze nemá občanství žádného státu, a tím problém není řešen,“ upozornila Veronika Bílková.
Hostem Studia Leonardo byla odbornice na mezinárodní právo Veronika Bílková z Ústavu mezinárodních vztahů a Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Připravila Terezie Jirásková, moderuje Jan Burda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.