Legendární redaktor Karel Moudrý dokázal popsat nádherným způsobem i obyčejnou věc

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zleva: Milan Schulz, Lída Rakušanová, Karel Moudrý a Karel Kryl
0:00
/
0:00

Zaujetí, odvaha, přesné a třaskavé výrazivo. Takhle popsal hudební publicista Jiří Černý dlouholetou novinářskou práci jednoho z legendárních redaktorů Svobodné Evropy v osmdesátých letech Karla Moudrého.

Když Václav Havel 17. listopadu 2009, tedy deset let po začátku převratných politických změn, přečetl na konferenci Cesta z okovů seznam lidí, kteří za komunismu bojovali za svobodu, zaznělo také jméno Karla Moudrého.

„Není nic trapnějšího než žijící klasik.“ Čtvrtstoletí od smrti klasika českého protestsongu Karla Kryla

Básník a písničkář Karel Kryl na unikátním záznamu NRK, veřejnoprávní televize Norska

„Není nic trapnějšího než žijící klasik,“ řekl Karel Kryl na počátku devadesátých let, zaskočený mimořádným zájmem posluchačů na koncertech a při autogramiádách. Od smrti klasika českého protestsongu uplynulo 3. března už čtvrtstoletí.

Pro ty, kteří léta ladili rušičkami zašuměnou Svobodnou Evropu, byl Karel Moudrý nepřekonatelným glosátorem politických událostí před rokem 1989 i po něm. „Bohem nadaný psavec,“ řekl o něm redakční kolega ze Svobodné Evropy Martin Schulz.

Klikatá cesta k novinařině

Cesta Karla Moudrého (1947-2009) k novinařině byla klikatá. Vyučil se zedníkem, vystudoval Střední průmyslovou školu stavební, pokračoval na Vysoké škole politické ÚV KSČ a po dvou semestrech přešel na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou ale nedokončil, stejně jako o něco později studia žurnalistiky.

Po vojenské službě pracoval v armádním týdeníku Obrana lidu a třeba v časopisu Československý voják lze najít některého jeho povídky o „narušitelích“ státních hranic, jak byli označováni lidé, kteří se pokusili uprchnout ze socialistického Československa. Snad právě pro tuto minulost neměli později někteří kolegové v mnichovské Svobodné Evropě Karla Moudrého tak úplně v lásce.

Jiří Slavíček – pařížský hlas legendární Svobodné Evropy

02210038.jpeg

V 80. a 90. letech mohli posluchači Rádia Svobodná Evropa poslouchat nezaměnitelný hlas jeho pařížského zpravodaje, který se hlásil jako Adolf Bašta. Nezaměnitelnou dikcí dokázal posluchačům přiblížit složité problémy francouzské politiky, stejně jako novinky ze světa módy nebo techniky.

V červnu 1982 získal povolení odjet s rodinou na dovolenou do Itálie, už z Rakouska ale zamířil rovnou do Německa, kde začal postupně pracovat pro Rádio Svobodná Evropa.

Talentu měl na déle…

„Měl fantastický dar nádherným slohem s barokně košatým slovníkem popsat kdejakou banalitu. Když bylo zapotřebí zaplnit v krátkosti pět minut vysílání, okamžitě vychrlil příspěvek o něčem, co zaslechl v tramvaji. A napsal to tak, že posluchač musel nabýt dojmu, že se dozvídá cosi jedinečného, že je tím Karlovým příspěvkem zasvěcován do čehosi, co celému zbylému lidstvu uniklo,“ vzpomínal na Karla Moudrého už citovaný redakční kolega z Mnichova Martin Schulz.

Po roce 1990 přesídlil Karel Moudrý se Svobodnou Evropou do Prahy a pokračoval v práci komentátora v legendárním pořadu Události a názory; za skvělé novinářské výkony získal v roce 1996 v Lucembursku Evropskou cenu za objektivní žurnalistiku.

Poněkud neurovnaný životní styl mu dělal řadu problémů; jeho posledním působištěm byl Český rozhlas Leonardo, kde připravoval například cykly Tajemství evropských dějin nebo Tajemství Ďáblovy bible – poslední pořad odvysílal rozhlas měsíc před jeho úmrtím. „Talentu měl na déle,“ napsal v nekrologu Jiří Černý.

Redaktora Karla Moudrého připomíná v pořadu Portréty historik Prokop Tomek, autor pozoruhodné knížky o historii Svobodné Evropy a také znalec archivů Státní bezpečnosti.

Spustit audio
autor: David Hertl

Odebírat podcast

Související