Ledový oceán na Jupiterově měsíci může ukrývat život. Vesmírný ráj to ale není
Na Europě, jednom z měsíců planety Jupiter, zřejmě panují vhodné podmínky pro výskyt mimozemských forem života. Nová analýza dat ukazuje, že v minulosti jedna ze sond amerického Národního úřadu pro vesmír a kosmonautiku (NASA) vletěla do gejzíru vody, který vystoupal až 200 kilometrů od povrchu měsíce.
Potvrzuje se tak domněnka vědců, že měsíc je jedním z nejpravděpodobnějších míst v naší sluneční soustavě, kde by se mohl nacházet život, informuje deník Guardian.
Vodu na Jupiter dováží komety
V Jupiterově atmosféře se nachází příliš mnoho vody. Podařilo se dokázat, že pochází z komety, která na Jupiter spadla v roce 1994.
Jupiter má nejméně 69 přirozených družic. Europa je jedním ze čtyř velkých měsíců, které při svých pozorováních popsal už Galileo Galilei v roce 1610. Sonda nesoucí jméno právě po slavném astronomovi kolem Jupiteru kroužila osm let, když se v prosinci roku 1997 přiblížila k Europě. Když prolétala ve výšce menší než 400 km nad povrchem, její přístroje začaly hlásit zmatené údaje. Vědcům se tato měření nepovedlo nijak vysvětlit. Tedy až dodnes.
Vesmírný gejzír
Experti v nové studii popisují, jak se díky snímkům z Hubbleova vesmírného dalekohledu z roku 2016 k problému znovu vrátili. Teleskop totiž jasně zachytil gejzír ledu a vody, který z povrchu Europy tryská vysoko nad povrch. A právě takový nenadálý výtrysk by vysvětlil nejasná měření z 90. let.
Pokud by takové gejzíry byly běžným jevem, mohly by se mise NASA nebo Evropské kosmické agentury (ESA) zaměřit na hledání známek života právě z odběru vzorků této vody, myslí si teď odborníci. Oceán, který se pravděpodobně rozprostírá pod ledovým povrchem měsíce, obsahuje asi dvakrát tolik vody než všechna moře na Zemi.
Když sonda Galileo v roce 1997 proletěla kolem Europy rychlostí přesahující 3 500 kilometrů za hodinu, přístroje na palubě změřily krátký, ale velmi výrazný výkyv v magnetickém poli a také nenadálé zvýšení hustoty okolní plazmy. Počítačová simulace, kterou vytvořil Xianzhe Jia z Michiganské univerzity, ukazuje, že gejzír o výšce 200 kilometrů, tryskající z relativně teplého místa na Europě, by mohl změřené hodnoty dokonale vysvětlit.
Země může mít dvojníka ve Vodnáři, vědci zkoumají planety obíhající kolem červeného trpaslíka
Mezinárodní tým vědců objevil dvě zřejmě obyvatelné planety v souhvězdí Vodnáře. Jsou součástí už dříve nalezeného systému planet, které obíhají kolem chladného slunce. Vědci teď zjišťují, jestli by na nich mohly být podmínky pro život.
Při takovémto vývěru vody se molekuly okamžitě sráží s vysoce energetickými částicemi, čímž ztrácejí elektrony a stávají se z nich nabité ionty. Právě ty pak vysvětlují výkyvy v magnetickém poli i vysokou hustotu plazmy nad gejzírem.
„Vodní výpary, které se nám díky sondě Galileo povedlo odhalit, rozhodně zvyšují odhodlání Europu blíže zkoumat,“ myslí si Jia. NASA plánuje k měsíci vyslat jednu ze svých výzkumných sond už krátce po roce 2020. Jejím cílem bude zjistit, zda by na Europě mohl existovat život. Prozkoumat měsíc plánuje v blízké době i Evropská vesmírná agentura, která zacílí i na dva další z Jupiterových velkých měsíců.
Teplo od Jupitera
Na základně současných informací je pravděpodobné, že se povede získat přímé měření jedné z erupcí, která kromě slané vody do vzduchu vynáší i další části povrchu. Tato pozorování by mohla poskytnout klíčovou informaci ohledně toho, zda je Europa vhodným místem pro život.
Europa se nicméně jen stěží dá nazvat vesmírným rájem. Teplota na povrchu se pohybuje kolem -160 °C. Celý povrch je pokryt ledovou vrstvou, pod kterou se nachází obrovský oceán. Měsíc je přitom jen o trochu menší než ten, který obíhá kolem naší planety Země.
Slabé teplo se tvoří jen přílivovými vlnami pod povrchem, které jsou způsobeny gravitační silou Jupiteru, největší planety naší sluneční soustavy. Pokud ale život na Europě skutečně zapustil kořeny, pak se bude nejspíše krčit v nekonečné tmě kolem možných termálních pramenů na dně jinak ledového oceánu, zamýšlí se Guardian.
