Leden 1992: Začátek posledního roku Československa

Začátek roku 1992 – posledního roku společného česko-slovenského státu, jak se později ukázalo – nijak nevybočoval z trajektorie nastoupené už před řadou měsíců. Zhoršující se politická i společenská situace na Slovensku, stále nepřehlednější i nevypočitatelnější, zesilovala napětí v česko-slovenských vztazích, které je v této době už cítit v obou částech federativního státu.

Ze státnických projevů, které stále ještě tu a tam zaznívaly, jsme vybrali ukázku z promluvy předsedkyně České národní rady Dagmar Burešové do nového roku. Tu doplňuje výňatek z rozhovoru s Miloslavem Vlkem, arcibiskupem pražským, o pravdě a sdělovacích prostředcích.

V kritickém příspěvku Radiofóra je poukázáno na možná úskalí kupónové privatizace – v té době druhého hlavního společenského tématu – a sociolog Martin Potůček se v další ukázce věnuje sociálním jistotám a proměnám obsahu tohoto pojmu v transformující se ekonomice.

Z příspěvků věnovaných Slovensku jsme mimo jiné vybrali informace o ideovém zázemí jedné nacionalistické politické strany, a také zprávu o zablokování zákona o referendu ve slovenské části Federálního shromáždění.

Kupónová knížka první vlny privatizace v ČSFR|foto: Rios, Wikimedia Commons, Public domain

Z řady velmi kvalitních rozhlasových diskusí, které se vysílaly v lednu 1992, zazní v našem pořadu několik ukázek z té, která byla věnována populismu. Tento pojem se postupně pokusí definovat tři z účastníků diskuse: poslanec a filosof Jan Sokol, poslanec, expremiér a předseda Hnutí za demokratické Slovensko Vladimír Mečiar a poslanec a zpěvák Michal Prokop.

Širší dobový kontext přiblíží prostřednictvím tehdy aktuálních témat ukázky z komentářů Jiřího Ješe a Ivana Foustky.