LED diody mohou elektřinu šetřit. Ale můžou platit i za neviditelné „žrouty“ energie

1. prosinec 2021

Elektrická energie zdražuje nevídaným tempem a i lidé, kteří neskončili u operátora poslední instance, přemýšlejí, jak ušetřit. Zajímavou roli v tom hrají LED diody. Ty totiž mohou ušetřit energie při svícení, ale zároveň mohou fungovat jako neviditelní „žrouti“ elektřiny.  

Jen málokdo si uvědomuje, kolik LED diod s námi vlastně bydlí. Ale stačí se doma pořádně podívat kolem sebe. Bodová světla, která energii šetří, jsou fajn.

Čtěte také

Na rozdíl od různě barevných světýlek, přesněji senzorů na přístrojích, které vypadají na první pohled vypnutě. Ať už jde o televizi, klávesnici, internetový router anebo třeba jen nabíjecí kabel v zásuvce. Ty všechny naopak energii potřebují, byť jen minimálně. 

„Stand-by režim je daň za pohodlí,“ upozorňuje docent Jiří Vodrážka, vedoucí Katedry telekomunikační techniky Elektrotechnické fakulty ČVUT. „Signálka svítí, aby uživatel měl jistotu, že televize nebo spotřebič je zapojen do zásuvky a může vzít ovladač, kliknout a přístroj okamžitě naběhne.“ 

Když máte doma takových zařízení deset, je to už 1 kWh denně. A to už je spotřeba, která není zanedbatelná.
Jiří Vodrážka

Pokud tedy máme doma více přístrojů v takzvaném pohotovostním režimu, pak to v konečném důsledku může znamenat ne zrovna zanedbatelný odběr energie.

Čtěte také

„Spotřebič ve stand-by režimu potřebuje nějaký klidový příkon. Třeba odebírá 4 W, ale když je zapnutý neustále, 24 hodin denně, tak je to zhruba 100 Wh. A když máte doma takových zařízení deset, je to už 1 kWh denně. A to už je spotřeba, která není zanedbatelná. Prostě ten stand-by režim něco stojí.“

Nejčastěji si tohle pohodlí užíváme u televize. A aby to fungovalo, tak v samotném přístroji musí být dva napájecí zdroje – pro stand-by režim a pro plný výkon.

„Minizdroj, který je optimalizovaný na nízký výkon, napájí pouze modul pro stay-by a výkonnější zdroj se nahodí až poté, co ho aktivujeme dálkovým ovládačem. Minimální příkon je nutný pro napájení infračerveného přijímače, který snímá signál z ovladače. Protože televizi dálkově ovládáme pomocí infračerveného záření, tedy neviditelného záření. A to je ten stand-by režim, který čeká na pokyn od ovladače, aby mohl televizor nahodit,“ vysvětluje Vodrážka.

Čtěte také

První LED diody byly vyrobeny už před šedesáti lety, i když zpočátku měly jen malou svítivost. Jejich princip ale nabízel velký potenciál, i když fungují na bázi klasické diody.

„Dioda je elektronická komponenta, která obsahuje polovodičový přechod PN, který propouští proud pouze jedním směrem. U klasických diod je nejčastěji z křemíku, zatímco v ledkách se používají jiné materiály speciálních vlastností. Tam přechodem proudu přes PN přechod dochází k emitaci záření, ke generování fotonů a tím pádem ke generování toho světelného záření.“ 

60 tisíc hodin svícení

Velký rozmach využití elektroluminiscenčních neboli svítivých diod přišel až v devadesátých letech minulého století, kdy se podařilo vyvinout ledky bílé barvy, které jsou použitelné pro běžné svícení. A jak přibližuje Vítězslav Jarý z Oddělení optických materiálů Fyzikálního ústavu Akademie věd, základem je spojení dvou věcí.

Čtěte také

„Jedním je vlastní budící dioda, která sídlí v UV nebo modré oblasti a potom je tam takzvaný konvertor nebo fosfor nebo luminofor. Je to prostě nějaká chemická látka, která má tu vlastnost, že budící světlo z diody přemění na světlo v jiné oblasti, třeba ve žluté nebo zelené. A kombinací modrého světla z diody a toho nově vzniklého získáváme bílé světlo.“

A to se dá i ladit, což je jedinečná vlastnost LED světla. Můžeme si vybrat barvu, která nám je nejpříjemnější. Od teplé až po studenou neboli fyzikálně od červené po modrou. Záleží na použitém fosfor.

„Pokud fosfor svítí více v oranžové oblasti, pak se při spojení s modrým světlem z diody dostaneme do červené oblasti, která vyzařuje teplé světlo. Jestli bude fosfor více svítit žlutě, naladí se to do modra, což je studené světlo,“ popisuje Jarý. 

LED žárovky vydrží přes 60 tisíc hodin svícení. Lepší fluorescenční zvládnou kolem 10 až 15 tisíc hodin.
Vítězslav Jarý

Žárovky na bázi LED diod zároveň mají výrazně delší životnost a jsou zdravotně nezávadné. I přes počáteční vyšší náklady jsou tak levnějším zdrojem světla než dřívější typy žárovek.

„LED žárovky vydrží přes 60 tisíc hodin svícení, u klasických wolframových je to do 2 tisíc hodin a ty lepší fluorescenční zvládnou kolem 10 až 15 tisíc hodin. Vynikajících parametrů dosahují LED světla v energetické účinnosti, která udává, kolik světla v lumenech získám na 1 Watt přijaté elektrické energii. Ty hodnoty jsou nad 200 lm/W,“ dodává Jarý. 

Je tedy jen na nás, co všechno budeme mít doma zapnuto v pohotovostním režimu a jaké žárovky budeme používat, abychom měli co nejmenší odběr elektřiny.

Poslechněte si reportáž Evy Kézrové.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio