Léčba anorexie a bulimie
Povídáme si o poruchách příjmu potravy. Už jsme slyšeli, jak anorexii a bulimii poznáme, co by pro nás mělo být signálem, že se nám nebo někomu v rodině situace vymyká z rukou a že je třeba kvůli tomu vyhledat pomoc lékaře, v poslední části Vašeho tématu budeme mluvit o léčbě, a to s Hanou Papežovou z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paní docentko, dobrý den.
Hana PAPEŽOVÁ, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
Dobrý den.
moderátor:
Co je při léčbě anaroxie a bulimie vlastně vůbec nejdůležitější?
Hana PAPEŽOVÁ, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
No, pro úspěšnou léčbu je asi nejdůležitější, aby ten pacient byl motivován k té léčbě.
moderátor:
Jak dlouho ta léčba obvykle trvá a co všechno od pacienta nebo od pacientky vyžaduje?
Hana PAPEŽOVÁ, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
No, vyžaduje souvislosti s tou motivací a také spolupráci. A ta, a to vlastně někdy trvá až v průměru šest let a ta léčba trvá v závislosti také podle toho, jak brzy přijdou do léčby ty pacientky.
moderátor:
Tu samotnou léčbu si představit, jakým způsobem?
Hana PAPEŽOVÁ, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
No, ta léčba musí být přizpůsobená tomu stavu té pacientky, takže když přijde na začátku léčby a není vlastně moc tím onemocněním postižena, tak vlastně stačí ambulantní léčba nebo stačí informace a pomoc svépomocná. A potom, když je vlastně ta nemoc už závažnější a dlouhotrvající, tak je třeba hospitalizace.
moderátor:
Asi je velká výhoda, když při léčbě spolupracuje rodina a vůbec nejbližší okolí pacientky, jakým způsobem je zapojit do té léčby?
Hana PAPEŽOVÁ, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
To máte pravdu, a to je někdy hodně zásadní. Tak školy a vlastně takovej, i rizikové školy vlastně pro vznik této, tohoto onemocnění by měly mít hlavně dostatek informací a měly by mít eventuelně psychologii nebo lékaře, kteří se v té problematice pohybují a kteří by jim poradili, že by měli podezření, že někdo je takto vlastně nemocen z těch dívek.
moderátor:
A když bychom se pídili po úspěšnosti takové léčby?
Hana PAPEŽOVÁ, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
Tak zase, říkám, záleží na tom, v jakém věku vzniká to onemocnění, ale v průměru se dá říci, že u anaroxie tak čtyřicet procent dívek se vyléčí, pak je taková ta střední část, u kterých zůstanou některé symptomy, některé obtíže přetrvají tu léčbu, potom se říká, že tak dvacet procent je chronické onemocnění. U té bulimie někdy je ta část, ty, který zůstanou s nějakými symptomy, s nějakými obtížemi, větší.
moderátor:
Když se dobrá věc povede a pacientka se vyléčí, na co si musí dávat pozor pak, čeká ji nějaké omezení po té léčbě?
Hana PAPEŽOVÁ, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
Tak omezení čekat nemusí, ale musí vědět, co u ní spouští zase diety nebo zase větší pozornost k jídlu.
moderátor:
Nakonec hradí léčbu anorexie a bulimie kompletně zdravotní pojišťovna, nebo za ní musí pacienti platit?
Hana PAPEŽOVÁ, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
Tak u nás, my jsme univerzitní centrum, tak u nás je samozřejmě hrazena plně pojišťovnou.
moderátor:
Hana Papežová z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paní docentko, díky za váš čas, díky za odpovědi, přeju pěkný den, na shledanou.
Hana PAPEŽOVÁ, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy:
Děkuju, na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
