Lebka z Dmanisi zatřásla evolučním stromem člověka
Složitě větvený evoluční strom lidstva se výrazně zjednodušil. Na základě nálezů z Gruzie nahradili vědci několik druhů pravěkého člověka jediným silně proměnlivým druhem.
Celkem pět lidských lebek starých 1,8 milionu let našli zatím vědci v gruzínském Dmanisi. O nejčerstvějším nálezu referuje na stránkách vědeckého týdeníku Science mezinárodní tým vědců z Gruzie, Švýcarska, Izraele a Spojených států vedený Davidem Lordkipanidzem z Gruzínského národního muzea v Tbilisi.
Gruzínské Dmanisi si vysloužilo ve světě paleoantropologie jedno z předních postavení. Žili zde pravěcí lidé už zhruba před 1,8 miliony roků. Vědci předpokládají, že jde o aktéry jedné z prvních velkých migračních vln, která vynesla zástupce rodu Homo z Afriky na další kontinenty. V té době obývali Afriku lidé, které vědci řadí hned k několika samostatným druhům, jako je Homo habilis, Homo ergaster, Homo rudolphensis či Homo erectus. Nálezy z Dmanisi byly někdy připisovány samostatnému druhu Homo georgicus. Ve srovnání s touto záplavou různých druhů člověka se zdá dnešní situace až neuvěřitelně jednoduchá – Zemi obývá jen jeden jediný druh člověka Homo sapiens.
Jeden druh něbo pět v jednom?
Jak ale uvádějí Lordkipanidze a jeho spolupracovníci v nové studii, poslední dmaniský nález „lebky 5“ vrhá na spletitou situaci v rodokmenech pravěkých lidí nové světlo. Majitel „lebky 5“ měl poměrně malou mozkovnu, dlouhý obličej a velké zuby. Každý z těchto znaků je u stejně starých lidských lebek znám, ale ještě nikdy je vědci neobjevili všechny u jediného člověka v této kombinaci. Právě znaky, jako je velikost mozkovny, tvar obličeje nebo tvar a velikost zubů slouží jako podklad pro popis nových pravěkých druhů člověka. Kdyby se vědci drželi zavedených postupů, mohli by každou z dmaniských lebek přisoudit jinému druhu člověka a popsat dokonce několik nových lidských druhů. Jenže všichni ti lidé žili před 1,8 miliony roků na jednom místě a ve zhruba téže době. Mnohem pravděpodobnější se proto vědcům zdá, že všech pět pravěkých lidí patřilo k jednomu druhu člověka, jehož příslušníci byli svým vzhledem překvapivě různorodí.
Pokud ale vědci hodí do společného pytle jednoho lidského druhu všech pět dmaniských lebek, mohou jen těžko obhájit existenci řady vedle sebe žijících druhů pravěkého člověka. Tyto druhy člověka by se často navzájem lišily méně než zástupci jediného druhu lidí z Dmanisi. A tak autoři studie navrhují, abychom zapomněli na druhy, jako je Homo rudolphensis či Homo ergaster, a na první pohled odlišné pravěké lidi z doby před 2 až 1 milionem roků shrnuli pod střechu jediného lidského druhu vyznačujícího se neuvěřitelnou proměnlivostí. Tam, kde jsem doposud měli evoluční strom lidstva rozkošatěný do celé řady větví, by nyní stačila větev jediná.
Objev „lebky 5“ v Dmanisi tak zásadně mění dávnou historii rodu Homo. Místo celé řady druhů pravěkého člověka, které byly přizpůsobeny různým typů prostředí, se před námi rýsuje jediný druh pravěkého člověka, jenž byl díky své vysoké variabilitě s to vypořádat se s nástrahami mnoha různých typů životního prostředí. Zřejmě i proto byla jeho migrace mimo Afriku, kde se vyvinul, tak úspěšná.