Laureáti letošní Nobelovy ceny za fyziku ukazují vesmír v nové perspektivě i jeho dalekou minulost

02160626.jpeg
02160626.jpeg

Díky letošním nobelistům studujeme podmínky nutné pro vznik života. A teoreticky přesný model vesmíru zase nabízí pohled do daleké minulosti.

Polovinu ceny za fyziku získali Michel Mayor a Didier Queloz. Ocenění jako první objevili exoplanetu u hvězdy podobné Slunci a ukázali tím, že planetární systémy jsou rozmanitější, než jsme si mysleli. V blízkosti hvězdy objevili nečekaně obří planetu, což je něco, co ve sluneční soustavě neznáme. 

Exoplaneta WASP-107b je plynný obr s nízkou hmotností na krátké oběžné dráze, s dlouhým ohonem mizející atmosféry

V naší galaxii mohou být miliardy planet a některé z nich se možná podobají Zemi. Dnes už ale víme, že existuje mnoho různých typů planetárních systémů. Díky výzkumu exoplanet se dozvíme více o fyzikálních zákonitostech, za jakých se planety utvářejí a vyvíjejí. Na svůj planetární domov se podíváme z nové perspektivy. 

Když okolo hvězdy obíhá planeta, hvězda kolísá sem a tam. Ale je to titěrný efekt. A když ho chcete zachytit, musíte být pečliví a vynalézaví.
Ulf Danielsson,výbor Nobelových cen

Dnes astronomové znají okolo 3 000 planetárních soustav u vzdálených hvězd a u nich přes 4 000 exoplanet. Takové planety se ale nedají hledat pouhým dalekohledem, vědci je zaznamenávají nepřímo přes odchylky v pohybu a jasu mateřské hvězdy.

Citlivá měření dokážou zachytit i překvapivě detailní informace. Například ze světelného spektra hvězdy s planetárním systémem je možné určit složení atmosféry jejích planet. 

Dopad asteroidu v malém 

Měření exoplanet ve velkém se teprve rozbíhá. Vědci se proto snaží připravit si základní simulace v předstihu, aby věděli, čeho si na planetách všímat. 

V pozemských laboratořích měříme děje, které by na exoplanetách mohly vést ke vzniku života.

„První výzkumný směr byl vznik biomolekul nebo života,“ říká Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Vědci zkoušeli různé zdroje energie, které by vedly k takovým chemickým reakcím. Například pomocí velice výkonného laseru Asterix simulovali dopad asteroidu.

V případě dopadu asteroidu chemické pochody skutečně mohou vést ke vzniku základních biomolekul nebo jejich komponent.


Martin Ferus

Jak přibývá nově objevených exoplanet, astronomové některým přidělují také jména. A jedna z nich bude pojmenována i v českém jazyce! Můžete o tom rozhodnout i vy na webu pojmenujplanetu.cz.

Mapa reliktního záření ve vesmíru z družice Planck

Od velkého třesku k dnešku

Astronomie a astrofyzika poznává děje ve vesmíru prostřednictvím záření, které není viditelné pro lidské oko. Díky datům z mikrovlnného záření, které vesmírem putuje téměř od jeho vzniku, sestavil James Peebles teoretický model vesmíru. Za jeho vytvoření dostal druhou polovinu letošní Nobelovy ceny za fyziku.

Pouze 5 % vesmírné hmoty a energie tvoří hvězdy, planety a... živé bytosti. 26 % má podobu záhadné temné hmoty a 69 % je temná energie, která nutí galaxie, aby se stále vzdalovaly.

S použitím astronomických přístrojů se můžeme podívat zpátky do dávných časů vesmíru. Je to možné díky zkoumání mikrovlnného záření na vesmírném pozadí. Podíváme se tak do doby, kdy světlo přestalo být vázané na hmotu a začaly se vytvářet galaxie.

Spustit audio
autoři: Martin Srb, Marek Kuchařík|zdroj: Český rozhlas