Landovský: Ruské drony nad Polskem jsou ostré cvičení. Veřejnost musí vědět, jaké mělo výsledky
Evropské státy a jejich systémy protivzdušné obrany se po přeletu dronů nad Polskem začínají mobilizovat, Česko do sousední země vyšle vrtulníky pro speciální operace. mluví se i o centralizovaném monitorování evropského vzdušného prostoru. „NATO se tomu věnovalo posledních dvacet let, ale je to velký projekt a bude vyžadovat hodně vůle i peněz,“ míní Jakub Landovský, bývalý český velvyslanec při NATO, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Je po událostech v Polsku pravděpodobnější, že by byla evropská protivzdušná obrana společná?
Ukazuje se, že hlavní limitací působení proti cílům, které přelétávají hranice, je právě ohled na civilní ztráty a na leteckou dopravu, která probíhá.
Čtěte také
Evropský vzdušný prostor by měl být samozřejmě monitorován centralizovaně, ale je to veliký projekt a určitě to bude chtít hodně vůle i peněz.
NATO se mu věnovalo posledních dvacet let. A je úplně něco jiného sestřelovat drony na Ukrajině, kde nemáte žádný vzdušný provoz, a něco jiného sestřelovat je v Polsku, kde musíte brát neustále na spoustu věcí ohledy. Takže ano, smysl to má, ale je k tomu ještě dlouhá cesta.
Dva typy dronů
U východní hranice Polska má v pátek začít velké rusko-běloruské vojenské cvičení. Desítky tisíc vojáků. Jaké nároky to klade na přípravu NATO?
Jedna věc je, že musíte neustále monitorovat. To cvičení je velikou příležitostí nabrat informace o pohybu vojsk, rychlosti, efektivitě, způsobech spojení. Druhá věc je, že dřív, když byla ještě situace normální, se snažila Severoatlantická aliance odpovídat na tato cvičení, aby tam byla parita mezi jejich rozsahem.
Dnes, když probíhá válka, tak toto ustupuje trochu do pozadí. Ale nezapomínejme na to, že i přelet dronů do Polska je takové ostré cvičení. Všechno se měří a je strašně důležité, aby veřejnost věděla, jaké byly výsledky. Pokud to byl test, tak jaké byly výsledky, kolik dronů bylo sestřeleno v počtu, který byl vyslán, a podobně.
U toho cvičení je třeba vědět, jak velké je a co nám vlastně může říci o připravenosti a integraci rusko-běloruských ozbrojených sil.
Německý ministr obrany Boris Pistorius řekl, že drony byly zjevně vysílány z Běloruska. Uvedl také, že aby letěly na Ukrajinu, tak nemusely sledovat kurz, který měly. A že byly vybaveny municí. Můžou tyto znalosti přispět k prevenci případné další dronové hrozby v této situaci?
Určitě. Myslím, že tam musely být dva typy dronů. Jedny byly klasické předprogramované Šáhidy s municí. Rusko bude tvrdit, že pouze přelétly zónu, kde měly útočit, tedy Ukrajinu, a náhodou se dostaly do Polska. Nemyslím si, že to je úplně pravda.
Čtěte také
Druhou částí byly pozorovací drony, třeba Gerbera. Ty přiletěly z různých směrů a měly za úkol rychle nabrat informace, a to nejen o reakci protivzdušné obrany, ale třeba i fotit z nízké výšky nějaké cíle a získávat informace samostatnou výzvědnou činností.
Dohromady tento obraz ukáže připravenost Polska řešit takové situace a můžeme to pak srovnávat třeba s připraveností Ukrajiny.
Trumpova reakce
Sledujeme mobilizaci evropských spojenců Polska a Ukrajiny. Jaké se dá po polských událostech očekávat americké angažmá na jeho podporu?
To samozřejmě všechny zajímá, protože Donald Trump dal opět svůj krátký, zvláštní, ale vlastně poměrně optimistický tweet o tom, že přisuzuje dronové útoky Rusku. Také naznačuje, že se bude něco dít, ale nevíme co.
Spojené státy vždycky disponují zdaleka nejlepšími informacemi o vzdušném prostoru a mají nejlepší komunikační síť, kterou poskytují nejen Ukrajině, ale využívá se i ve prospěch spojenců NATO.
Čtěte také
Američané nám mohou dát hodně i po stránce toho, odkud drony byly vyslány, díky silné síti špionážních satelitů. Ten americký příspěvek nemusí být přímo vidět pohybem po evropském kontinentu, ale může být poměrně významný pro schopnost do budoucna čelit těmto věcem.
Protože tohle není nic nového, historicky už tu tato situace s vysíláním drony byla a bude i do budoucna. Jediné, co na Rusko platí, je začít ty drony sestřelovat a být v tom efektivní. Historicky je to poprvé teď, co se to stalo v nějakém větším rozsahu, to je podle mě dobrá zpráva.
Turecký sestřel ruské stíhačky během války v severní Sýrii proběhl po tom, co ta stíhačka byla v tureckém vzdušném prostoru asi sedmnáct vteřin, a od té doby se situace neopakovala.
Rusko prostě umí respektovat funkční systém protivzdušné obrany. V tom musí sehrát roli Američané, Evropané i integrace mezi civilními složkami, jako je řízení letového provozu. Ty drony se pohybují ve velmi nízkých výškách, tam se chovají úplně jinak než ve výškách, kde je těch cílů daleko méně.
Čtěte také
To všechno vyžaduje integraci všech spojenců a zároveň integraci výpočetních systémů s fyzickými efektory, které mají za úkol to zasazovat, a senzorů, které dodávají do těch systémů informace.
Česko v řádu dní pošle Polsku vrtulníky pro speciální operace. Jak to může pomoci?
Vrtulníky mohou hledat třeba trosky nebo zajišťovat rychlou agilní logistiku. Nehrají roli přímo při sestřelování dronů a na přímý záměr se musíte ptát těch, co to plánují. Vrtulníky se ale hodí téměř vždycky.
Jak se mobilizuje evropská protivzdušná obrana po sestřelení ruských dronů nad polským územím? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
