Lákavé a zdravé? Ultrazpracované potraviny nám škodí mnoha způsoby, popisuje epidemioložka Selinger
Poškození všech hlavních orgánových systémů – takovou hrozbu představují takzvané ultrazpracované potraviny pro lidské zdraví. Ukázala to studie v prestižním časopise Lancet. „Ultrazpracované potraviny jsou cíleně vyráběny tak, aby byly lákavé a dostupné. Navíc se nás snaží agresivní marketing často přesvědčit o tom, že jsou i zdravé,“ poukazuje v Ranním Plusu Eliška Selinger, epidemioložka a expertka na výživu ze Státního zdravotního ústavu.
Výrobci takzvaných ultrazpracovaných potravin tvrdí, že kdyby se přijala opatření, jaká navrhují vědci ve studii zveřejněné v časopisu Lancet, tak by společnost přišla o bezpečnou, cenově dostupnou a trvanlivou stravu. Jak jsou vlastně definovány ultrazpracované potraviny? Protože podle výrobců na tomto konceptu nepanuje vědecký konsenzus.
Chápu, že na tom nepanuje konsenzus mezi výrobci. Ale ze zdravotního pohledu se už celkem dlouhou dobu používá takzvaná nová klasifikace a právě z ní vychází i zmíněná studie.
Tato nová klasifikace dělí potraviny do čtyř skupin podle toho, jak moc jsme tu vlastní potravinu získanou z pole zpracovali před tím, než se nám dostala na jídelníček.
Čtěte také
První kategorie, to je čistě nezpracovaná zelenina, zrní, zkrátka to, jak to vyrostlo. V kategorii dva jsou takzvané kulinářské ingredience, to znamená třeba mouka nebo olej. Neboli vezmete potravinu jedna a jednoduše ji zpracujete.
Pak je kategorie tři, to už jsou zpracované potraviny. Ale z tohoto úhlu pohledu nám nevadí. Znamená to, že z mouky, oleje, vody a droždí upeču chleba. Ale nic dalšího se nedělo, nepřidávali jsme tam další složky, které by nebyly v kategorii jedna nebo dva.
A pak je tu kategorie čtyři neboli ultrazpracované potraviny, o kterých hovoří zmíněná studie. A to jsou, lidově řečeno, potraviny, které už si doma nevyrobím. Protože nejsou často ani vyrobené z celistvých potravin, nebo jich obsahují málo.
Jsou vyrobené z jednotlivých složek izolátů, extraktů, jsou tam různá aditiva, barviva, emugulátory. Tyto potraviny jsou vyrobeny náročnými procesy, které zkrátka doma nezreplikuju. A přesně tohle je problematická skupina.
Čtěte také
Mohla byste uvést příklad takové ultrazpracované potraviny?
Typicky do této kategorie patří slazené limonády, instantní polévky, omáčky, dehydratované produkty, mražené pizzy, zmrzliny a celá řada běžně prodávaných sladkostí.
Zkrátka potraviny, u kterých, když otočím obal a podívám se na složení, tak je dlouhé a jsou tam všechna ta éčka, aditiva, různé extrakty a podobně. To je to, o čem se bavíme.
Nikdo neříká, že si nemůžeme zajít pro řemeslný chléb nebo koupit kvalitní kus sýra. To nevadí. Ale jakmile potravina spadá do zmíněné kategorie, měla by se nám rozsvítit červená kontrolka.
Cukr, sůl, kalorie
Čím konkrétně tyto potraviny lidskému zdraví škodí?
Těch mechanismů je celá řada. Tím, že tyto pokrmy využívají jednotlivé složky potravin a ne celistvou potravinu, tak vlastně velmi často obsahují mnoho energie, tuku, cukru, soli a naopak málo vlákniny, málo vitaminů, málo minerálních látek, málo antioxidantů. Tedy přirozených pozitivních látek, které se v potravinách nachází.
Čtěte také
Ve chvíli, kdy toto tvoří významnou část našeho jídelníčku a my ho tak zaplníme nutričně nehodnotnými potravinami, tak už nemáme prostor na ty hodnotné. A to je jeden z mechanismů.
Zároveň se v posledních letech, jak uvádí studie, spekuluje o tom, že tyto potraviny mohou mít i další škodlivé efekty. Například aditiva, která považujeme za bezpečná i při dlouhodobé konzumaci nebo v nějaké kombinaci, zase tak zdravá nejsou.
Můžeme se bavit i o tom, že některé studie ukazují, že tyto potraviny řadou mechanismů vedou k tomu, že toho více sníme. To znamená, že když lidem nabídnete srovnatelnou stravu z vysoce zpracovaných potravin a méně zpracovaných potravin, tak sami od sebe lidé těch ultrazpracovaných snědí více, tím pádem i více energie a tím pádem snáze přiberou na váze.
Snídaňové cereálie
Jak moc jíme my Češi tyto vícenásobně zpracované výrobky?
Bohužel k tomu nemáme úplně aktuální data. Ta studie tvrdí, že Česká republika se pohybuje někde na necelých 30 procentech příjmu této energie. To je poměrně dost. Ale bohužel jsou tato data, myslím, z roku 2003. Aktuálnější pro Českou republiku nejsou.
Ale bohužel celosvětově vidíme, že konzumace takových potravin spíše stoupá.
Čtěte také
Proč je vlastně vyhledáváme?
Opět je to celá řada mechanismů. Studie korektně upozorňuje na to, že tyto potraviny jsou cíleně vyráběny tak, aby pro nás byly velmi lákavé, velmi pohodlné a velmi snadno dostupné. A zároveň jsou velmi často spojeny s velmi agresivním marketingem, který se nás snaží přesvědčit o tom, že tyto potraviny jsou zdravé. Třeba i skrze nějaká zdravotní tvrzení.
Typicky do této kategorie spadají snídaňové cereálie, které mnoho z nás považuje za nutričně hodnotné nebo zdravé potraviny. Ale vůbec to tak být nemusí.
Už jen to, že jsme přesvědčováni o tom, že si máme tyto ultrazpracované potraviny koupit – tyto potraviny bývají typicky relativně levné, byť ne vždy, a bývají velmi dostupné, velmi pohodlné. Jsou produkované tak, abych je mohla sníst bez přípravy, nebo jen s malou investicí na rozdíl od primárních potravin. A tím pádem se nám snadno dostanou do jídelníčku.
Nutriční skóre a jiná opatření
Přináší studie nějaká doporučení, jak bychom mohli tyto potraviny regulovat?
Určitě. Ta studie sama o sobě upozorňuje na to, že i když některé technické detaily ještě nejsou třeba úplně dořešeny, tak je tady signál, že je to velmi výrazný problém a měli bychom s tím něco dělat.
Mluví třeba o možnosti zdanění. To už částečně existuje, celá řada států daní třeba slazené nápoje. Studie otevírá otázku, jestli by se neměly podobným způsobem danit i jiné potraviny.
Čtěte také
Mluví také o tom, že některé státy zavedly varovné značky na obalech, to znamená, že když ta potraviny spadá do některé z kategorií, tak jsem na to jako spotřebitel upozorněn viditelně a zepředu, abych věděl, že na tuto potravinu si mám dát pozor.
Je potřeba mluvit o roli institucionálního stravování, třeba o tom školním. Udává příklad Brazílie, kde zavedli zákon, že 90 procent potravin musí být méně zpracováno.
Jaká další doporučení by podle vás mělo Česko plnit?
Bohužel Česká republika plní částečně jen požadavek na školní stravování. Nová vyhláška skutečně významně reguluje využití ultrazpracovaných potravin, byť ne úplně dokonale, nemáme na to nástroje.
Zaostáváme za evropskými státy bohužel třeba u označování na obalech potravin nebo ve zdanění. Ještě nemáme splněn ani minimální úkol. Určitě je co zlepšovat.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
