FOTO: Laboratoř Martiny Maškové z Olomouce
Rozhlasová Laboratoř, v níž vědci vysvětlují a herci glosují nejnovější přírodovědecké studie, zavítala na Mezinárodní filmový festival populárně-naučných filmů AFO Olomouc. Moderátorka Martina Mašková a její hosté rozebírali šest příběhů o přírodě a lidech, mluvili i o životním prostředí a klimatické změně.
Hosty Martiny Maškové byli:
- Ladislav Miko, půdní biolog a ekolog, ex-ministr životního prostředí, diplomat v Evropské komisi a prezident Ekofilmu, který učí na univerzitách v Antverpách a v Praze
- Ondřej Sedláček, zoolog a ekolog. Působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v neziskové organizaci Ochrana fauny ČR. Stará se o řadu motýlích rezervací, pravidelně bádá v Africe
- Petra Špalková, herečka a pedagožka, držitelka tří Českých lvů, Thálie a ceny Alfréda Radoka
- Lenka Kočišová, absolventka JAMU v Brně a konzervatoře v Košicích. Od roku 2008 je doma v Moravském divadle Olomouc.
O čem se mluvilo?
- Proč potřebujeme ve městech stromy?
- Jak klima a intenzívní zemědělství působí na hmyz?
- Proč nemusí být špatné vylepšit fotosyntézu?
- Proč by měl vyspělý svět snížit spotřebu masa?
- Jak ozón otepluje planetu?
- Jaký přístup ke krajině pomáhá čmelákům i lidem?
Na Českém rozhlase Plus jste si mohli první část debaty poslechnout v sobotu 30. dubna, druhou v sobotu 7. května vždy od 10:30.
Zpětně Vám nabídneme videozáznam z akce a pořad si budete moci poslechnout kdykoliv z rozhlasových platforem i podcastových aplikací.
Sledujte akci na naší facebookové události.
Videozáznamy z našich předchozích veřejných besed včetně těch z AFO Olomouc najdete tady. Audia všech našich dřívějších pořadů si můžete poslechnout na portále mujRozhlas.
Související
-
Vědci doporučují konzumovat nanejvýš 20 kilo masa na osobu a rok. Platí to i pro vás
Ze studie univerzity z Bonnu plyne, že pokud má planeta uživit lidstvo, měly by bohaté země proti dnešku snížit konzumaci masa alespoň o tři čtvrtiny.
-
Zeleň a půda ve městech kompenzují klimatickou změnu. Musí se ale zalévat
Studie vědců z Bostonské univerzity ukazuje, že stromy a půda ve městech dokážou vstřebat víc uhlíku z atmosféry, než jsme si dřív mysleli.
