Kybernetický orel umí uchopit kořist
Tvůrci současných robotů se často inspirují tvary, pohyby a někdy i funkcemi zvířat. Pracovníkům specializované laboratoře na Univerzitě v Pensylvánii se při letu robota se čtyřmi rotory povedlo napodobit operaci, kterou provádějí ptačí dravci, když svými spáry loví za letu kořist.
Imitace tvarů a základních pohybů zvířat bývá relativně jednoduchá. Napodobit však jejich specifické funkce či zvláštní operace už není tak běžné. Zmíněnou nápodobu lovu proto můžeme považovat za poměrně významný úspěch. Výzkumníky z Pensylvánské univerzity zaujal konkrétní způsob, jak ptačí dravci, např. orel, umějí během letu klesnout z výšky do polohy těsně nad zemí, zaměřit zde kořist, bez zpomalení letu tuto kořist svými spáry uchopit, zvednout ji a odnést ji pryč.
Pro tento účel použili výzkumníci dobře manévrující a řiditelný bezpilotní letoun se čtyřmi vodorovnými rotory (tzv. quadrotor), který zároveň vybavili připojeným záchytným zařízením či drapákem na spodku stroje. Drapák, jenž měl funkci analogickou orlím končetinám s pařáty, musel být značně pohyblivý vůči základně stroje. Tato vlastnost automaticky vyplynula z požadavku, že v okamžiku uchopení předmětu za plného letu musí být vzájemná rychlost předmětu a drapáku prakticky nulová. Drapák se tedy v této fázi musí pohybovat vzhledem ke stroji velmi rychle dozadu. Celá operace si vyžádala poměrně složitou dynamickou analýzu a chytrou strategii přibližovacích pohybů stroje.
Výzkumníci nakonec slavili úspěch. Jejich malý kybernetický orel bez problémů uchopil “kořist” i při rychlostech 2 a 3 metru za sekundu vůči zemi. Pokud si tento úspěch převedeme do relativních délkových poměrů, během jedné sekundy urazil jejich umělý orel asi devítinásobek své vlastní délky.
Zdroj: Phys.org, Pennsylvania University
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
