Kvůli víceletým gymnáziím nenaplňujeme potenciál všech dětí. Stát to stojí miliardy, tvrdí odborník

„To, že máme vysokou poptávku po osmiletých gymnáziích, opravdu neznamená, že chybí. Je třeba se zamyslet, k čemu je chceme mít a jestli máme správnou strukturu středního vzdělávání,“ podotýká s tím, že na středních školách dnes spíš chybí všeobecné vzdělávání.

Důvodem je nejen demografická křivka, kdy se na školy hlásí silné populační ročníky, ale i fakt, že spolu s rozšířením vysokoškolského vzdělání v minulých letech nedošlo i k úpravě toho středoškolského.

Čtěte také

Problém nejsou víceletá gymnázia, ale že si nevážíme normální práce, hájí víceletá gymnázia expert na školství Dytrt

„Na vysokou školu tak jdou i žáci, kteří nemají kompetence ji dokončit, a 40 procent z nich ji nakonec nedokončí. A třetím faktorem jsou změny na trhu práce, abychom dokázali vychovávat mladé lidi, kteří budou schopní měnit své zaměření, protože většina z nich nebude v jedné práci celý život, ale bude se muset rekvalifikovat,“ zdůrazňuje.

Korbel poukazuje i na to, že některé vzdělávací systémy osmiletá gymnázia nemají a selekce probíhá později, a to s daleko větší participací žáků, zatímco u nás za ně často rozhodují rodiče.

Žáci, jejichž nadání se nemusí projevit hned na prvním stupni, jsou tak znevýhodněni a zůstávají na takzvaných zbytkových školách, kde nejsou ani ti nejkvalitnější učitelé. „Tím nenaplňujeme vzdělávací potenciál všech dětí a česká ekonomika a stát přicházejí o zdroje, které se vyčíslují v miliardách,“ tvrdí Korbel.

Řešení nevidí v rušení existujících osmiletých gymnázií, ale spíše v motivování ředitelů, aby otevírali více míst na čtyřletých oborech, a prostřednictvím příplatků i kvalitních učitelů, aby zůstávali na běžných školách, kde jsou nejvíce potřeba.

Vzdělání se (státu) vyplatí

Častý argument proti víceletým gymnáziím, že odchod několika talentovaných dětí má dopad na kvalitu třídního kolektivu jako celku, není podle Korbela jednoznačně prokázaný: „Většina učitelů je o tom přesvědčena, že když odejde tahoun, sníží se motivace ostatních se k němu přiblížit. Ale existují i zahraniční studie, které ukazují opačný efekt. Když jsem průměrný žák v dobré třídě, nemotivuje mě to tolik, jako když jsem špička v té horší.“

Z mezinárodních dat zároveň vyplývá, že práce s různorodým kolektivem žáků s rozdílnými potenciály je slabinou českých učitelů, a pedagogické fakulty se tomuto problému podle Korbela začaly věnovat teprve nedávno.

Čtěte také

České školství je mišmaš. Nikdo neví, kdo má školy reálně řídit, kritizuje podnikatel v oboru

Korbel je spoluautorem studie o nerovnostech ve vzdělávání, která poukazuje na to, že děti z těch sociálně znevýhodněných prostředí mají menší šance na vzdělání než děti z podnětného prostředí.

„Udělali jsme model, který vypočítává, co se stane, když se žákovi povede dokončit střední školu, ve srovnání s tím, když nedokončí maturitu. Takový žák se hůř uplatní na trhu práce a častěji pobírá sociální dávky,“ upozorňuje.

Absolvent střední školy prý do státního rozpočtu odvede o více než dva miliony korun víc než žák, který je mu jinak velmi podobný, ale z různých důvodů se mu nepovede školu dokončit. „Rozdíl je trojnásobný. U žáka bez dokončeného středního vzdělání je to 1,3 milionu a u absolventa 3,9 milionu odvedených na daních,“ srovnává.

Zmiňuje i studii Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, podle níž není jednoznačná přidaná hodnota víceletých gymnázií oproti čtyřletým. „Měřili to na výsledcích vzdělávání, tedy v testech, ale zároveň to velmi dobře koreluje s tím, jak se potom dokážou uplatnit v dospělosti,“ uvádí.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.