Květa Klímová-Pumerová: Venku číhá džungle

V neděli 25. února začínáme v cyklu Stránky na dobrou noc číst pětici ukázek z knihy Květy Klímové-Pumerové Venku číhá džungle. Kniha nás zavádí do Peru, na úpatí pohoří And, kde začíná povodí Amazonky a rozsáhlá oblast tropických pralesů. Je psána napínavou formou příběhu indiánského kmene Ašháninků, kteří jsou původními obyvateli národního parku Otishi. Přináší také exkluzivní fakta o místech, kde se džungle a její obyvatelé setkávají s rychle postupující civilizací. Stránky na dobrou noc připravila a uvádí Alena Blažejovská, režie Zdeněk Kozák.

Květa Klímová-Pumerová je fotografka, publicistka, překladatelka a pedagožka. Šest let provádí terénní antropologický výzkum. Rok pobývala v Mexiku, ve Střední a Jižní Americe, v Peru založila neziskovou jazykovou školu pro chudé. Dříve už vyšla její kniha Mužům vstup zakázán (nakladatelství Portál 2005) o životě muslimských žen v Jordánsku.

Její nová kniha Venku číhá džungle zavádí čtenáře do Peru, na úpatí pohoří And, kde začíná povodí Amazonky a rozsáhlá oblast tropických pralesů. Je nabitá informacemi o dnešních indiánských komunitách a jejich každodenní spjatosti s Amazonií a je psána napínavou formou příběhu kmene Ašháninků, kteří jsou původními obyvateli národního parku Otishi. Přináší také exkluzivní fakta o místech, kde se džungle a její obyvatelé setkávají s rychle postupující civilizací. Témata jako terorismus, kácení pralesa pod ochrannými křídly mocných, uplácení indiánských náčelníků, tiché vraždy, vyhrožování, necitlivost některých křesťanských misionářů, korupce peruánských politiků a policie, pašování drog a drahého dřeva jsou mnohdy tabuizována nebo přehlížena. Autorka však nechává promlouvat domorodce při jejich každodenním boji o přežití a její příběh se stává nevšedním románem o zániku jedné původní civilizace.

Kniha Venku číhá džungl navíc obsahuje kompaktní disk s nahrávkami písní Ašháninků, které Květa Klímová-Pumerová nahrála během svých cest v Amazonii - na různých místech, v různých vesnicích. Melodické písně jsou zpívány v různých ašháninských nářečích a najdeme mezi nimi i dětské písně, které nejčastěji vyprávějí o ptácích, rybách a dalších zvířatech. Nahrávky, které byly pořízeny přirozeným způsobem bez umělého zásahu do spontánního zpěvu indiánů, v našem cyklu Stránek na dobrou noc také uslyšíte.

Ukázky z knihy vybrala a uvádí Alena Blažejovská, režie Zdeněk Kozák.

Vysíláme od 25. února do 1. března 2007.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.