Kvašené potraviny v lidském těle likvidují patogeny a plísně. Nekorunovaným králem je kysané zelí

6. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kysané zelí je znovu na výsluní zájmu. Mléčné kvašení příznivé pro zdraví organismu a vitaminy jsou ceněné.

Naši předkové zkušenostmi dospěli k tomu, co na přelomu 19. a 20. století vědci potvrdili. Bakterie při fermentaci neboli mléčném kvašení vytvářejí prospěšné enzymy, vitaminy skupiny B, omega-3 mastné kyseliny a různé kmeny probiotik, které v lidském těle likvidují patogeny a plísně. Navíc mají fermentované neboli kvašené či kysané potraviny vyšší obsah nutričních látek a vyšší obsah vitamínů a jsou stravitelnější.

Bakterie vznikající při mléčném kvašení vytvoří na střevech ochranný povlak, který brání vniknutí choroboplodných zárodků do těla – třeba bakteriím salmonely nebo escherichia coli. Zdravá střevní mikroflóra má zásadní význam pro naši duševní pohodu a posiluje náš imunitní systém.

Čtěte také

Právě na začátku října vrcholí sklizeň zelí, jehož kysaná podoba je nekorunovaným králem mezi fermentovanými potravinami. Do stejné kategorie patří také kvašené okurky, kvašená kořenová zelenina, fermentovaná sója neboli tempeh a také celá řada zakysaných mléčných výrobků: kefíry, podmáslí a jogurty. A také kváskový chléb nebo kvašené nápoje – kombucha, burčák a medovina.

O pozitivních účincích kysaných potravin existují doložené zprávy z Číny staré přes pět tisíc let. Používaly se k léčbě neduhů i ve staré Indii i v antice. A samozřejmě také na našem území, kde se nejvíc rozšířily v 16. století.

Více si poslechněte v reportáži. Do světa fermentovaných potravin vás zavede Markéta Ševčíková.

Spustit audio

Související