Kvantita u Rusů nahrazuje kvalitu. Ani západní technika ale není všemocná, podotýká Petráš z Univerzity obrany
Východoukrajinské město Bachmut se stalo dějištěm snad nejurputnějších bojů od začátku války. Ukrajinci odmítali ustoupit, přestože museli vzdorovat přesile, Rusové útočili i za cenu obrovských ztrát. Podle plukovníka Zdeňka Petráše z Univerzity obrany v Brně se město pro obě strany stalo symbolem, přestože nemá zásadní vojenský význam: „Rusové od léta nedosáhli významných územních zisků a Bachmut je jednou z možností ukázat, že speciální vojenská operace má nějaký výsledek.“
Rusko si činí nárok na Luhanskou a Doněckou oblast a Bachmut považují za integrální součást svého teritoria. Naopak pro Ukrajince jde o symbol obrany ukrajinského území a snah o vytlačení ruských okupantů. Kvůli této symbolice tak střety nabývají velké intenzity, přestože nemají zásadní vliv na vývoj konfliktu.
Čtěte také
Boje v Bachmutu prý v mnohém připomínají první světovou válku se zákopy a územím zcela zdevastovaném dělostřeleckou palbou. „Rusové se původně snažili získat Ukrajinu s využitelnou průmyslovou infrastrukturou, nyní už ale jde jen o získání města jako takového coby symbolu,“ dodává expert.
V posledních dnech se ale zřejmě intenzita bojů snížila, což Petráš vysvětluje tím, že obě strany dosáhly takzvaného kulminačního bodu a kvůli ztrátám a nedostatku munice nedokážou provést akci, která by zásadním způsobem změnila poměr sil.
„Je to patová situace a je otázkou, zdali se může vývoj situace změnit dodávkou materiálu či posílením jednotek,“ poznamenává.
Paradox války
Rusko sice podle Petráše velmi pravděpodobně u Bachmutu ztratilo velké množství vojáků, hovoří se až o 30 tisících mužů od loňského května, ruské pojetí války je ale zásadně jiné než v případě západních armád:
Západní technika není všemocná. Ovládají ji lidé, kteří musejí být vycvičeni, secvičeny musejí být celé jednotky.
„Kvantita může být náhražkou kvality a úspěchu operace může být dosaženo i za cenu vysokých ztrát na lidské síle,“ podotýká. V tomto duchu byla využívána zejména polovojenská Wagnerova skupina, která posílala do první linie špatně vybavené a nevycvičené rekruty, často z řad vězňů.
Intenzivní obrana Bachmutu stála ukrajinské obránce značné síly, to je ale podle Petráše jedním z paradoxů války, z níž se vytrácí logika. „Ukrajinská vláda vnímala, že obsazení Bachmutu by mohlo mít negativní dopad na morálku vojáků i veřejnosti,“ soudí.
Čtěte také
V okolí Bachmutu se ovšem koncentrovalo velké množství ruských sil a pro Ukrajinu bylo jednodušší je likvidovat, než kdyby se rozmístily po frontové linii. „Ukrajina je tak dokázala paralyzovat a neutralizovat, což má svou strategickou důležitost,“ zdůrazňuje.
Petráš je zároveň skeptický ohledně schopností ukrajinské armády zkoncentrovat síly a provést úspěšnou protiofenzívu. Problémem je nedostatek vojáků se zkušenostmi z boje i materiálu a techniky, kterou slibují dodat západní spojenci, otázkou ale zůstává, zda v dostatečných počtech.
„Západní technika není všemocná. Ovládají ji lidé, kteří musejí být vycvičeni, secvičeny musejí být celé jednotky a připravena operační sestavě, ale ještě důležitější je schopné velení armády, které dokáže techniku nasadit patřičným způsobem v dostatečné koncentraci a s momentem překvapení,“ uzavírá Petráš.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Lída Rakušanová: Ukrajina nesmí prohrát! Smí ale vyhrát?
Bude to rok, co Rusko přepadlo Ukrajinu. Nikoli proto, že by ho sousední země ohrožovala. Nýbrž proto, že Vladimir Putin je hluboce přesvědčen, že mu Ukrajina patří.
-
Ukrajina si podle Pavla zaslouží být v NATO. „Vláda souhlasí, není to ale na pořadu dne,“ říká Pojar
Pavel se pochvalně vyjádřil k pomoci Ukrajině a nastínil možnost dalších dodávek. Zahraniční politiku má však na starosti primárně vláda, Pavel s ní ale chce postup sladit.
-
Analytik: Dodávka tanků průlom ve válce nepřinese. Ukrajina jich potřebuje víc
Německo a Spojené státy oznámily dodávku tanků pro ukrajinskou armádu. Kdy je Ukrajina bude moci nasadit? Jak se liší německé tanky Leopard 2 od těch ruských?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.