Kuňkání a sténání. Americká vědkyně popisuje podvodní komunikaci havajských tuleňů

9. září 2020
Vědecká dobrodružství
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kirby Parnell nahrála jako první podvodní komunikaci endemických havajských tuleňů což jediný druh tuleňů žijící v tropech.JPG

Jedním z nejohroženějších tvorů Tichého oceánu je tuleň havajský. Na Havajské ostrovy se dostal před víc než 10 miliony let. Jeden z mála původních havajských savců se tak vyvinul v ojedinělý druh. Až teď se podařilo detailně zmapovat jeho podvodní komunikaci v přirozeném prostředí.

Ilioholokauaua, mea hulu nebo iliokai – v překladu „pes běhající ve zvlněném moři“, „ten huňatý“ nebo „mořský pes“. To jsou jména, kterými Havajci nazývají ve své původní řeči tulení obyvatele tichomořských ostrovů.

Samice jsou obyčejně větší než samci, můžou vážit až přes 200 kilogramů a měřit víc než dva metry. Když nejsou ve vodě, odpočívají tuleni na plážích s mělkou vodou, schovaní za útesy nebo za bujnou vegetací. Člověk by se k nim neměl přibližovat blíž než na 150 stop (1 stopa = 30,48 cm).

Mniši z tropických moří 

Nejsou ale jedinými plážovými povaleči mezi tuleni. V teplých vodách žily dříve celkem tři druhy tuleňů. O tuleně karibského svět už definitivně přišel, poslední jedinec byl spatřen v roce 1952. Existují ale ještě dva jeho příbuzní – tuleň středomořský a havajský.

Čtěte také

Od jiných svého druhu se havajští tuleni liší tím, že mají na hlavě krátkou srst, která připomíná hladce vyholené místo na temeni katolických kněží. To bylo pravděpodobně i inspirací pro jejich anglický název monk seal. 

Havajští tuleni jsou endemity, dnes už jde navíc o jediný druh žijící v tropech. Společně s netopýrem byli před příchodem Polynésanů jedinými savci, kteří Havaj dlouhodobě obývali. Díky tomu jsou jakousi živoucí fosílií, která si dokonce vysloužila vlastní latinské označení Neomonachus.

Tulení rozhovory

Ve vodách okolo Havajských ostrovů jich dnes plave asi 1400 jedinců, zejména v oblasti neobydlených atolů v severozápadní části souostroví. Na obydlených ostrovech se jich vyskytuje jen okolo 300.

V blízkosti Oahu, kde stojí laboratoře Havajského institutu mořské biologie, jsou žijí pouhé čtyři desítky tuleňů. Není tedy divu, že až doposud se biologové zaměřovali především na studium komunikace těchto tvorů v zajetí, a ne ve volné přírodě.

Čtěte také

Tulení rozhovory v divočině se v rámci své vědecké práce pokusila odposlechnout Američanka Kirby Parnellová. „Samice tuleňů rodí jen v nejteplejší části roku, během které mají jejich mláďata nejvyšší šanci přežít. U havajských tuleňů ale samice rodí v průběhu celého roku,“ popisuje zvláštnosti havajského tuleního mnicha.

„Úměrně tomu havajští tuleni průběžně, během celého roku, i vokalizují,“ doplňuje a pouští roztodivné zvuky podobné kuňkání, sténání nebo kručení. „Ještě nám není jasné, co tuleně k vydávání zvuků pudí – zda je to definování teritoria, nebo lákání samiček k páření. Věříme, že to souvisí s reprodukcí.“

Mořským savcům škodí hluk

Americká vědkyně se plánuje v rámci svého výzkumu vydat ještě dál. Své poznatky chce rozšířit o studium toho, jaký dopad má lidmi vytvářený podvodní hluk na tulení komunikaci.

„Lidská činnost v mořích generuje spoustu zvukového znečištění. Vytváří jej lodní provoz, zvukové navigace nebo hloubkové vrty. Jaký dopad mají takové ruchy na havajské tuleně, ještě netušíme,“ připouští Parnellová.

Existují ale studie, které to zjišťují u jiných mořských savců. Já bych to ráda zjistila právě u havajských endemitů,“ dodává.

„Pokud porozumíme přirozené komunikaci tuleňů, budeme schopni zachytit i změny v jejich komunikačním chování. Tedy takové, které způsobuje přítomnost ruchů civilizace. Následně pak můžeme nastavit pravidla provozu na moři tak, abychom zvířatům co nejméně škodili.“

Ostrovy plné endemitů 

Havajští tuleni zdaleka nejsou jedinými lokálními endemity. Endemických je asi 90 procent původních havajských druhů. Může se zdát s podivem, jak pestré formy života vznikly na ostrovech zrozených z neplodné lávy, tisíce kilometrů vzdálených od pevniny.

Osídlily je takové typy živočichů a rostlin, které se dostaly přes Tichý oceán – například semena zachycená na peří ptáků nebo spory kapradin unášené tisíce mil vzduchem. Rostliny a tvorové, kterým se to podařilo, v prostředí bez predátorů vzkvétaly. Alespoň do doby, než přišel člověk a zavlekl na ostrovy nemoci a invazivní druhy.

Víc si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio