Kulturní a duchovní dějiny Evropy
Abychom věděli, kam směřujeme, musíme porozumět svým východiskům. Tak by se dal shrnout důvod, proč na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy vznikl nový obor Kulturní a duchovní dějiny Evropy.
Studijní obor Kulturní a duchovní dějiny Evropy
Abychom dokázali pochopit, kde se nacházíme, je dobré vědět, jak jsme se tu ocitli. Tak by se asi dalo zjednodušeně vysvětlit, proč na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy vznikl nový obor – Kulturní a duchovní dějiny Evropy.
Spoluzakládal ho Martin C. Putna, který má na starosti hlavně slovesnou část evropských kulturních dějin. Tu uměleckou přednáší Milena Bartlová. Oba pojmy, tedy kultura a duchovno, mají být podle Martina C. Putny chápány spíše v disjunkci než v konjunkci:
„Jde jak o velké náboženské a církevní tradice, tak o proudy více či méně marginální, které hlavní hnutí nějakým způsobem obohacují. Soustředíme se na ně v dějinách až po současnost, kdy vidíme, jak se v některých případech z toho hlavního stává marginální a naopak.“
Martin C. Putna také nastínil, že kromě minulosti a současnosti se studenti věnují také debatám o budoucím vývoji některých trendů – ovšem pouze na seminářích a v diskuzi.
„To je věc opravdu seminární, nikoli přednášková. Tyto úvahy mohou vést učitelé spolu se studenty. Konkrétní příklad: to, co hýbe českou literární kulturou, tedy kam až lze zajít při propagaci angažovaného přístupu k básnické tvorbě.“
O co v současné debatě o angažovaném umění jde?
Mezi českými básníky – a už zdaleka nejde jen o ně – se rozhořel spor o to, jestli má být jejich tvorba politická, rozuměj angažovaná, nebo ne. Na jedné straně se argumentuje oslavnými říkankami na Stalina, na druhé straně zase zaznívají obvinění, že mlčet k aktuálním společenským problémům znamená fakticky podporovat režim současný. Do debaty zasáhli – a to doslovně, ne v přeneseném slova smyslu – dva lidé z tábora angažovaných.
V prostoru Tranzitdisplay dostal během svého čtení apolitický, tedy neangažovaný básník Jaromír Typlt facku od angažovaného Tomáše Schejbala. Jeho kolega Jan Kubíček to okomentoval slovy: „Druhý bod Manifestu DADA 2012: Kdo se dopustí umění, dostane do držky!“ a rozhodil po scéně útržky s dadaistickými hesly.
To je tedy jedno z témat, které se probírá na seminářích oboru Kulturní a duchovní dějiny Evropy. Podrobnější informace nabízíme jednak v rozhovoru s Martinem C. Putnou v pořadu Zaostřeno, jednak je najdete na webových stránkách oboru: http://fhs.cuni.cz/FHS-863.html
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.