Kultura prérijních indiánů má i evropské kořeny, vysvětluje etnoložka

Američtí indiáni
Američtí indiáni
0:00
/
0:00

Když se řekne indián, mnozí z nás si představí bojovníka na koni se zdobenou čelenkou, jak ho popsal ve svých knihách Karel May. Jak ale žijí původní obyvatelé amerického kontinentu, dodnes nesprávně nazývaní „indiáni“?

„Indiánská kultura, tak jak se s ní setkáváme dnes, je produktem velmi komplikovaného vývoje,“ uvedla ve Studiu Leonardo etnoložka Markéta Křížová.

Významný vliv na původní obyvatele Ameriky měla i evropská kultura, jak ukazuje příklad koně v indiánské kultuře. „První indiáni, kteří přišli na americký kontinent, koně znali, ale po skončení doby ledové tato zvířata vymřela, takže po 8 tisíc let koně neznali.“

Siouxové

„Když přichází Evropané, tak se zdivočelé koně, kteří nemají v Severní Americe přirozeného nepřítele, velice rychle indiáni naučili ovládat, chovat a díky nim pronikli do nitra země, do prérií.“

Na jezdeckou kulturu byl navázán celý životní styl. „Takže mnoho původních obyvatel Ameriky opouští zemědělství a vrací se k lovecko-sběračskému způsobu života... Na to navazuje také kočovná kultura se stany a teepee.“

Díky obchodu s Evropany získávají také indiáni nejen nářadí jako kovové nože, nádobí, ale i například skleněné korálky. „Ty byly často z Jablonce a staly se velice populárním materiálem pro originální ozdoby, výšivky a podobně.“

Rezervace mají vlastní ústavu i vládu

Původní obyvatele Ameriky dnes nalezneme na tomto kontinentu všude. „V severní části byli indiáni koncentrováni do tzv. rezervací, případně žili v komunitách. Ale například v Guatemale je dodnes 80 % obyvatelstva indiánského původu, podobné počty platí v Bolívii.“

Rezervace vznikaly ještě před založením USA. „Španělé při kolonizaci zabrali veškeré území jménem krále a indiány vnímali jako poddané, kteří se také začleňovali do koloniální společnosti.“

Jsou oblasti, kde indiáni doslova zmizeli, jako Karibské ostrovy nebo tichomořské pobřeží Jižní Ameriky. Evropané nejen proti indiánům bojovali, ale přivezli také nakažlivé nemoci, kterým některé skupiny původních obyvatel během prvních 50 let podlehly.
Markéta Křížová

„Britský způsob kolonizace byl ale odlišný. V Severní Americe Britové dbali práva. Věděli, že nová země jim nepatří, takže od začátku uzavírali s indiány smlouvy o postoupení území. Dost často smlouvy obsahovaly klauzuli, že jistá část území indiánům zůstává, a naopak do ní nemají přístup běloši.“

Spojené státy americké tento mechanismus nejen přijaly, ale nechaly i původní smlouvy v platnosti. „Na začátku 19. století nebyla situace pro indiány jednoduchá, ale dnes právníci tyto staré smlouvy vytahují a indiáni se hlásí o svá práva.“

Indián z kmene Mundurucu

V rámci indiánské rezervace mají i dnes její obyvatelé určité výsady. „Třeba právo mít vlastní vládu a ústavu po vzoru demokratických zvyklostí v USA. Ne všechny indiánské skupiny byly ochotny tento systém přijmout, protože v některých z nich panuje výrazná gerontokracie.“

Každopádně jsou rezervace samosprávné a mají nárok na finanční prostředky od Federálního úřadu pro indiány. „Indiáni také mohou podnikat, takže zatímco někde se zhoršuje životní úroveň jejich obyvatel, jinde se výrazně zvyšuje oproti bílým osadníkům v okolí.“

Velké peníze přicházejí dnešním obyvatelům rezervací nejen z turismu. „Přichází i hazard, protože od 70. let je možné zakládat kasína. Ta s sebou kromě zisků také nesou rizika v podobě gamblerství a organizovaného zločinu, drog a prostituce, které se z rezervací jen těžko vymycují.“

Až do konce 19. století neměli indiáni občanství Spojených států amerických. Dokud žili v rezervacích, používal se pro ně výraz domestic dependent nations, tedy domácí závislé národy.
Markéta Křížová

Etnoložka přidala pozvánku na výstavu s názvem Indiáni v pražském Náprstkově muzeu. „Ukazuje to nejlepší a nejzajímavější z depozitářů týkající se severoamerických indiánů, což jsou ty nejstarší a nejcennější sbírky, které přivezl do Prahy zakladatel muzea Vojta Náprstek.“

„Druhá část výstavy se věnuje jihoamerickým indiánům. To jsou naopak nové sbírky, především z pralesní části dnešního Peru. Tamní obyvatelé mají úžasný výtvarný cit. Zároveň jde o expozici pralesního náboženství, šamanismu a interakce s přírodou i nadpřirozenými silami,“ pozvala Markéta Křížová.

Spustit audio
autoři: Josef Kluge, Ondřej Čihák

Související