Kudy kam? Bezvýchodný konec druhé republiky

14. březen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rudolf Beran

Vymýšlení a současně zavádění autoritativní demokracie, starost o početné uprchlíky ze Sudet a důraz na stabilizaci a rozvoj hospodářství. To vše v bezprostředním sousedství propagandisticky stále agresivnějšího nacistického Německa.

Posledních 73 dnů druhé republiky nepatří právě k vrcholům našich dějin. Snaha vyjít s mocným totalitním sousedem a přitom udržet alespoň některé principy demokracie se ne vždy daří.

Na Slovensku i na Podkarpatské Rusi už existuje pouze jedna politická strana – pouze v Čechách a na Moravě byl stranický systém „zjednodušen“ tak, že strany fungují dvě: Strana národní jednoty (tam přešla většina stávajících stran, strana fakticky převzala moc v historických zemích) a Národní strana práce (kam přešla sociální demokracie a část národních socialistů), jako jakási loajální opozice bez mocenských aspirací.

Mocenská elita se snaží pokořené zemi poskytnout alespoň jakýsi program – důraz na hospodářské otázky, řešení složité sociální situace, doprava, stavebnictví, podnikání obecně... Do popředí je místo humanitární inteligence přesouvána inteligence technická.

V pořadu uslyšíte ukázky z několika novoročních projevů (podnikatel Jan Antonín Baťa, básník Josef Hora), základní informace o charitativní akci pro uprchlíky ze Sudet Česká koleda (akci v rozhlasovém vysílání podpořil tehdy devětasedmdesátiletý hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster), ukázky z novoročního fejetonu spisovatele Karla Horkého a přednášky významného odpůrce mnichovské dohody poslance Ladislava Rašína.

Dále pak úryvky z projevu ministerského předsedy Rudolfa Berana na sjezdu Strany národní jednoty a praktické ukázky, jak byl – v naší režii – oklešťován stávající demokratický systém. Zařazeny jsou i fragmenty z propagandistického nacistického vysílání z Vídně, a to z období jeho sílící agresivity ve dnech před patnáctým březnem.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio