Krysy jsou inteligentnější a společenštější, než jsme dosud mysleli

Krysy ale nejenže se smějí - tito hlodavci jsou také mnohem společenštější a ochotni si vzájemně pomoci, než se všeobecně předpokládalo. Pro to, aby si vzájemně zachránili život, jsou ochotni se dokonce vzdát potravy.

Jak uvádí německý deník Süddeutsche Zeitung, odborníci z prestižní japonské univerzity Kwansei Gakuin provedli následující experiment: dvě krysy, které po dobu dvou týdnů drželi v jedné kleci, přemístili do přepravky rozdělené do tří částí.

Jedna byla naplněna vodou, druhá bez vody, třetí byla také suchá, jen v ní byla navíc čokoláda – což je nejen u krys oblíbená pochutina. Všechny tři části byly propojeny. Vzájemně je oddělovaly dvě klapky.

Vědci umístili jednu pokusnou krysu do části naplněné vodou, druhou do suchého oddělení. Tato druhá krysa okamžitě zjistila, že její družka se nachází v nebezpečí a vší silou se snažila klapku otevřít a zachránit tak život své kamarádky.

Čtěte také

Čokoládu, která se nacházela jen o jedna dvířka vedle, zvířata v zápalu boje o přežití naprosto ignorovala. Při opakovaných pokusech vědci zjistili, že nejrychleji postupují při záchraně svých druhů ty krysy, které se v minulosti samy dostaly do vody a byly zachráněny.

To podle odborníků dokazuje, že povědomí o nebezpečí, ve kterém se nachází jejich zvířecí kolega, u krys zvyšuje motivaci mu pomoci. Tuto reakci vědci neváhají označovat za „soucit“.

Krysy, pro to, aby si vzájemně zachránily život, jsou ochotny se dokonce vzdát potravy|foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Zmíněného experimentu se totiž zúčastnilo 20 krys – deset samců a stejný počet samiček. Žádné zvíře z této skupiny se nezajímalo o čokoládu. Všechna dala přednost pomoci jiné kryse před utonutím.

Jestli se krysy po ukončení pokusu společně smály, není podle Süddeutsche Zeitung známo. Ostatně, frekvence 50 kilohertzů je příliš vysoká na to, aby ji lidský sluch mohl zaznamenat.

Odborník Jaak Panksepp z univerzity v americkém Ohiu takové zvuky slyší pomocí speciálního zařízení. Panksepp u krys zkoumá vztah mezi hrou a společenským úspěchem. Měří potom změny v mozku krys – těch, které se smály, i těch, které se nesmály.

Čtěte také

A jaký je výsledek jeho zkoumání? Krysí samci se smyslem pro hru, zábavu a humor jsou u samic úspěšnější. Krysa-samec, která si jako mládě hodně hrála, je podle Pankseppa v dospělém věku úspěšnější. Proč?

Proto, že se naučila nejen, jak se chovat v kolektivu, ale také tomu, jak bojovat o samici, aniž ji vyděsí. „Samčí krysa, která si ráda hraje, nakonec jednoduše dostane jakoukoliv samici, kterou si přeje,“ glosuje výsledky vědeckých pozorování deník Süddeutsche Zeitung.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

Audiozáznam si poslechněte od 15:00 minuty.