Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – Cesta intelektuála k popravišti

23. červen 2021

S Marií Koldinskou o životě a díle českého šlechtice, cestovatele, autora známého cestopisu o putování do Svaté země a do Egypta, skladatele, účastníka odboje českých evangelických stavů proti Habsburkům. Kompozici ukázek z Harantova životopisu, jeho vlastní literární a hudební tvorby, dobových pramenů a beletristických zpracování poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkují: Rudolf Pellar, Jiří Ptáčník, Renata Klusáková
Připravili: Jiří Kamen, Jiří Teml
Natočeno: v roce 2002

Je to právě 400 let, co se na pražském Staroměstském náměstí udála podívaná, která byla přesně tak děsivá, jak děsivá být měla. Hromadné popravě dvaceti sedmi „českých pánů“ mečem kata Mydláře se nevyhnul ani šlechtic, dvořan, diplomat a válečník Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. 

Právě osobnosti tohoto muže, který žil v letech 1564–1621 a nepatřil ani mezi radikální vůdce stavovského povstání, ani k rozhodným obhájcům přijímání pod obojí, věnovala svou rozsáhlou práci Marie Koldinská. Tragická dramatičnost, již Harantově postavě přisoudila (spíše intuitivně) historická a literární tradice a již vnímá i soudobý čtenář, je jednou z krutých zlomyslností dějin, je dramatem zrazeného přátelství, kdysi zpečetěného poutí do Svaté země, přátelství mezi Kryštofem Harantem, končícím život pod katovým mečem, a Heřmanem Černínem z Chudenic, přihlížejícím popravě z křesla soudce. O čtyři roky později se Černín žení s Harantovou vdovou.

Marie Koldinská:  Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Neexistence rodového archivu Harantů z Polžic a Bezdružic se na autorčině líčení pranic nepodepsala: prameny, ať archivní či editované, které byly k dispozici již předcházejícím generacím historiků, dobové paměti, deníky, památníky, soukromou korespondenci, Harantova vlastní literární a hudební díla podrobila Koldinská novému zkoumání a důkladně je vytěžila. Pracovala s rozsáhlým korpusem odborné literatury, ba i s díly literatury krásné, věnované osudům jmenovaného českého pána – závěrečná kapitola knihy, nazvaná Život po životě, zkoumá obraz, který po Harantově smrti vytvářela odborná literatura, beletrie, divadelní hry i filmová tvorba.

Výsledkem tohoto badatelského úsilí je poutavé vyprávění, sledující hrdinu příběhu od jeho dětství (zde bylo, vzhledem k značné torzovitosti pramenů, nutno pracovat s analogiemi), od jeho pobytu coby pážete na dvoře Ferdinanda Tyrolského v Ambrasu, který mladému šlechtici nahradil tehdy běžné kavalírské jízdy, přes účast na protitureckém tažení až po první cestu, na níž se vydal s Heřmanem Černínem zjara roku 1598.

Čtěte také

Cílem byla Svatá země. Cesta do ní, vlastní pobyt i cesta zpět byly více než dobrodružné. Přátelství, stmelené společně prožitým nebezpečím a útrapami, se zdálo být nerozbitné. Doba strávená ve službách Rudolfa II. patřila nepochybně ke šťastným obdobím Harantova života. Jeho další kariérní postup zmařila katolická klika a smrt císaře znamenala konec služby u dvora. Povstání z roku 1618 se stalo předehrou k tragedii Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.

autoři: Jiří Kamen , Jiří Teml
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.