Kryl svými písněmi komunistický systém úspěšně tuneloval, vzpomíná komentátorka Rakušanová
Kryl byl křesťanským autorem par excellence, tvrdí hudební publicista Tesař
„Některé písně Karla Kryla mají hlubší duchovní rozměr, jako například Děkuji, což je klasická modlitba. Osobně mám raději ty, ve kterých jejich duchovní rozměr spíš cítím, kde nejsou náboženské prvky vyjádřeny explicitně,“ říká hudební publicista Radia Proglas Milan Tesař. Odpovídá tak na otázku, jak to Kryl měl s vírou. Anděl, Salome, Zapření Petrovo – to jsou další písně, které mají nepokrytě duchovní rozměr.
Skrytý duchovní rozměr pak má podle publicisty například píseň Irena. „Je to reakce na výbuch v jaderné elektrárně v Černobylu, ale také krásný básnický text o naději. Vlastně píseň o hrozných událostech s optimistickým vyzněním, kde Krylovu víru tedy vnímám hodně osobně,“ přiznává.
„U Kryla ani nešlo, aby náboženské motivy používal nevědomě, a to proto, že je jich tam tak hodně, ale umně zapracované do textů. On vlastně používá tři hlavní motivy: láska (a lásky), vojna (umocněná vpádem vojsk do Československa v roce 1968) a pak jeho exil. A velkým motorem jeho písní byla doopravdy víra. Tyto motivy se docela často spojují a různě mixují, jako v písni Veličenstvo Kat,“ vysvětluje Tesař.
A dodává: „Pro mě byl Kryl prostě křesťanským autorem par excellence.“
Veličenstvo Kat
V ponurém osvětlení
gotického sálu
kupčíci vyděšení
hledí do misálů
a houfec mordýřů
si žádá požehnání
Vždyť prvním z rytířů
je veličenstvo Kat
Kněz - Ďábel co mši slouží
z oprátky má štólu
Pod fialovou komží
láhev vitriolu
Pach síry z hmoždířů
se valí k rudé kápi
prvního z rytířů
Hle - veličenstvo Kat
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Vertikála, ptá se Adam Šindelář.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.