Krmit šelmy v zoo nechtěnými mazlíčky? Problematické, míní ochránce. Zoolog: Záleží na majitelích

Mají zoologické zahrady v 21. století smysl?

Pavel Buršík: Mají, pokud dělají svoji práci dobře, což mnohdy dělají. Doba se změnila. Zoologické zahrady byly fenoménem vznikajícím v 19. století. Nahrazovaly například to, že nebyly videozáznamy – když to srovnáme se dneškem a s možností neskutečně kvalitních dokumentárních filmů, díky kterým se můžeme seznamovat s tím, jak ta zvířata žijí.

Čtěte také

Krmit a nezradit, tak se tvoří vztah člověka a zvířete. I želvy přijdou na zavolání, říká chovatel

Tudíž potřeba vidět slona, který se krmí, a tím pádem ho musíme dovést k nám na různá místa v republice, tak ta klesla. Aby v dnešní době měly zoologické zahrady smysl, měly by především přispívat k ochraně zvířat. A naopak aspekt volnočasový, komerční, nebo aby se to lidem líbilo, by měl být zatím hodně vzadu.

Jan Pluháček: Zoologické zahrady mají dnes smysl výrazně vyšší než ve stoletích minulých. Slouží zejména pro zachování druhů a pro pomoc naší planetě.

Největší světová ochranářská organizace, což je Mezinárodní unie na ochranu přírody, dokonce definuje zoologické a botanické zahrady celého světa jako druhou nejdůležitější součást naší planety, která přispívá přímo i nepřímo k ochraně druhů na naší planetě.

Čtěte také

Skvosty pražské zoo. Vypravte se s námi za největšími lákadly naší nejnavštěvovanější zoologické zahrady

Zoologické zahrady mají také obrovský význam výchovný, vzdělávací a výzkumný.

Je potřeba si uvědomit, že řadu divokých zvířat v přírodě neuvidíte, protože jsou plachá a žijí skrytě. A to je vlastně většina zvířat. Vy je nemáte šanci vidět, ani když tam vycestujete. V zoologických zahradách je vidět můžete a díky tomu je možné přispět k jejich záchraně.

Utrpení zvířat?

Zástupci zoo v Aalborgu říkají, že tímto způsobem napodobují přirozenou potravu šelem. Je tato výzva z vašeho pohledu pochopitelná, pane Buršíku?

Buršík: Ta přirozenost je problematická. Výzva například směřuje i na morčata, což jsou zvířata, která pocházejí z Jižní Ameriky. A v té zoo by jimi byla krmena zvířata zase z úplně jiného konce světa.

Trochu mi to připomíná situaci, kdy jsou v českých zoo zkrmeni jednodenní kohoutci, protože jakoby zbyteční, nejsou přešlechtěni na maso ani na snášení vajec.

Čtěte také

Neukáznění návštěvníci ohrožují zvířata v liberecké zoo nevhodným krmením. Zahrada chystá opatření

Pane Pluháčku, není ten postup eticky problematický? Třeba když děti dostanou k Vánocům morče nebo králíka, pak se na ně ten králík křivě podívá a ony se už o něj nechtějí starat, tak ho v podstatě předhodí lvům nebo rysům.

Pluháček: Vezmu to trochu šířeji. V dánském Aalborgu se vůbec nic nového nezavedlo. Pouze připomněli možnost darovat krmivo, což je situace, která v Dánsku a v dánských zoologických zahradách existuje už dlouho. Probíhá zcela legálně a pod velmi pečlivým dohledem úřadů bez jakéhokoliv utrpení těch zvířat.

Každý člověk, který chová nějaké zvíře, by za něj měl mít zodpovědnost. Pokud se ptáte právě na etiku, tak je klíčové ptát se daného chovatele.

A pakliže chovatel z nějakého důvodu to zvíře nechce a chce, aby bylo dále využito, tak je z mého pohledu daleko etičtější, že se zvíře stane potravou pro jiné zvíře, jak by se stalo v přírodě, než když ho usmrtí a dá do kafilerie.

Zoologické jako pojistka

Je jednou z hlavních rolí zoologických zahrad být genetickou bankou zvířat, pokud jsou v přírodě ohrožená, nebo už dokonce vyhynula? Plní tuto roli zoologické zahrady, pane Buršíku?

Buršík: Myslím, že jsou tady špičková pracoviště, která tuto úlohu plní lépe než jiná. Myslím, že zoologických zahrad je u nás příliš mnoho. Je to často odraz patriotismu, že i naše okresní město bude mít svoji zoologickou zahradu.

Je to také téma, kterým se politici komunální, nebo na vyšších úrovních, rádi reprezentují. O to těžší je potom v těchto regionálních zoologických zahradách udržet odborný standard.

Čtěte také

Čech posílá klokany indickému miliardáři. O největší sbírku zvířat na světě se zajímají úřady

Pane Pluháčku, co říkáte na námitky, že zachráněných druhů je jen hrstka?

Pluháček: Když se podíváme na to, kolik zoologické zahrady zachránily druhů, tak počet je relativně malý. Vtip je ale v tom, kolik zoologické zahrady mohou zachránit druhů. Většina z druhů, o které nám jde, ještě v přírodě je.

Je ale potřeba si uvědomit, že obrovská část světa, kde ta zvířata žijí, se nachází ve výrazných problémech. V Evropě lidská populace vymírá a tlak na přírodu slábne, což je pro ochranu přírody dobře.

Ale většina druhů zvířat žije v zemích, které jsou rozvojové, kde lidská populace dramaticky roste a tlak na přírodu se zvyšuje. Zoologické zahrady jsou jako pojistka, že to můžeme zachránit.

Poslechněte si celý pořad Pro a proti. Audio je nahoře v článku.