Krkavci se od svých příbuzných učí, jak si usnadnit život
Krkavci patří k nejchytřejším opeřencům a jeden od druhého se snaží okoukat triky, kterými by si usnadnili život. Nejsnáze se učí od těch, s kterými je váže pokrevní pouto.
Krkavec velký se netěší nejlepší pověsti zřejmě proto, že v minulosti tito ptáci hodovali na zvířecích mršinách i lidských mrtvolách. Je to ale výjimečně chytrý pták.
Vědci z university ve Vídni se jejich studiu věnují soustavně. Skvělé podmínky jim k tomu nabízí výzkumná stanice v Haidlhofu. Výsledky nejnovějšího výzkumu krkavců týmu vedeného Thomasem Bugnyarem z vídeňské univerzity přináší vědecký časopis Royal Society Open Science.
Vědce zajímalo, jak se krkavci učí novým dovednostem a jak si je pak předávají v hejnech. Thomas Bugnyar a jeho spolupracovníci měli k dispozici dvě hejna. V jednom byli mladí, kterým ještě nebyl ani rok, v druhém pak nedospělí jedinci ve věku 2 až 3 let. V hejnech žily společně jak dvojice sourozenců pocházejících z jednoho hnízda, tak i jednotlivci bez příbuzných.
Cizí čumily krkavci netrpí
Z každého hejna vybrali vědci po jedné samičce a tu naučili vybírat potravu z plexisklového boxu. Otvírání schránky nebylo jednoduché. Pták musel nejprve rozlepit pojistku ze suchého zipu a následně vytáhnout z boxu zásuvku zatažením za provázek. Výuka probíhala mimo dohled ostatních ptáků z hejna.
Když samičky úlohu zvládly, umístili vědci potravu uzavřenou v boxu do voliéry obývanou všemi příslušníky hejna. Samičky se k návnadě snadno dostaly. Ostatní ptáci je přitom mohli pozorovat a nabízela se jim šance naučit se box otevírat. Krkavcům nestačí sledovat otevírání boxu skrytě „po očku“.
Naopak, potřebují pozorovat celou operaci pokud možno z bezprostřední blízkosti. A k tomu se jim nabízí nejlepší příležitost především u blízkých příbuzných, kteří jsou ochotni si pustit pokrevně spřízněného „čumila“ k tělu.
Cizince nechají okukovat své „know-how“ jen neradi. Od samiček-učitelek proto pochytili nový trik nejdříve právě jejich sourozenci. Nepříbuzní ptáci se k němu propracovávali se zpožděním. Sourozenecké pakty tedy nefungují jen mezi lidmi, ale i mezi krkavci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
