Krize na Krymu očima Pobaltí

Putin nechce ve skutečnosti válku proti Ukrajině. Podobně jako Stalin, chce i Putin výhody plynoucí z války, ale ve skutečnosti bez válečné vřavy. V případě Putina ale dojde zřejmě k opačnému výsledku: Bez války Rusko zaplatí velmi vysokou cenu a pocítí důsledky sporu, myslí si Dnevnik.

Rubl padá volným pádem. Investoři odcházejí a banky budou za chvíli bez peněz, protože každý si chce uložit peníze do bezpečí v cizině. Bez jediného výstřelu bude Rusko možná přinuceno zavést přídělový systém v průběhu jenom několika nastávajících týdnů. Podobně britský list Financial Times se domnívá, že Rusko si jednoduše válku nemůže dovolit.

Ruskou ekonomiku by to těžce postihlo. Zavedení formálních ekonomických sankcí a zákazu víz proti příslušníkům ruské elity by jenom zvýšilo škody pro Kreml. Bohatí Rusové v současnosti považují za své právo skočit si přes víkend do Paříže nebo do Londýna. Ruští zbohatlíci mají uloženy miliardy dolarů v bankách na Západě a v nemovitostech, také na Západě.

Výhružky Ruska použít vývoz energetických zdrojů jsou jenom planými slovy, protože Rusko musí energii vyvážet, aby vydělávalo peníze. Prodej ropy a plynu představuje totiž až 70 procent ruského exportu.

Čtěte také

Ruska se neobává jenom Moldavsko nebo Ukrajina. Podle estonského listu Ohtuleht vládne v pobaltských zemích strach z ruské agrese na Krymu. Dodává však, že Západ nemůže prakticky nic udělat proti takové formě agrese. List se ptá: „Co může Kreml zastavit? Rusko je závislé na prodeji ropy a plynu Evropě. Kdyby zastavilo export plynu, mělo by to negativní finanční důsledky i pro Moskvu.“

Která vláda v Evropě by si dovolila navrhnout, aby její voliči strávili další zimu v nevytopených bytech? A to kvůli poloostrovu, který je těžké najít na mapě. Možná bychom se měli poučit z historie. Jakýkoliv ústupek vůči agresorovi jeho apetit jenom posílí. Pro Estonce, Lotyše a obyvatele Litvy je to zvlášť těžké. List píše: „Pokud se připojíme k Západu a jednoduše akceptujeme ukázku síly Moskvy vůči Ukrajině, dalšími na řadě budeme my – pobaltské země.“

Události na Krymu tento týden se daly již dlouho očekávat, píše Svobodná Evropa. Zesilující krize, ve které jsou hlavními aktéry etničtí Rusové, usilující o integraci s Ruskem, a krymští Tataři, kteří chtějí naopak zůstat součástí Ukrajiny, je symbolická pro napětí, přetrvávající na slunném Krymu, a to po celá desetiletí.

Raekoja plats v centru Talinu. Po ránu až nezvykle vylidněné.|foto: Jirka Malina

Krymští Tataři se bojí a cítí hrozbu ze strany rusky mluvící populace. Přesněji řečeno, skupin kozáků, kteří se v současnosti formují do skupin v důsledku politické hysterie na Krymu. Rusové na Krymu se zase cítí odtrženi od své domoviny. Bojí se, že jejich kulturu ohrožuje ukrajinský nacionalismus.

Byly doby, kdy etničtí Rusové a Tataři žili na Krymu v souladu. Ba co víc, někdy dokonce docházelo mezi nimi k sňatkům, což je v daných kulturách podstatné. Cesty na Krymu lemují kavárny a restaurace, nabízející speciality tatarské kuchyně. Asi 60 procent klientely jsou etničtí Rusové. Uvedené cesty lemují však i primitivní domy bez oken, nebo dokonce beze střech. To jsou příbytky Tatarů.

V květnu 1944 bylo násilně přesídleno na rozkaz Stalina z Krymu asi 200.000 Tatarů, putovali do Ruska a střední Asie. Téměř polovina deportovaných zemřela během cesty. Strategicky důležitý Krym pak Stalin obydlel Rusy, kterým daroval domy a majetek Tatarů. Ti v nových zemích nikdy nezapustili kořeny, a tak se po pádu Sovětského svazu začali vracet na Krym.

V současnosti tam představují 12 procent populace. Po návratu v roce 1992 se musí vypořádat s celou řadou překážek. Nejvíce se v jejich staronové zemi těší oblibě jejich jídlo. Proto tatarské restaurace vzkvétají. Z toho prýští i optimismus některých z nich. Tatarská národní kuchyně je nejoblíbenější na Krymu. Rusové na Krymu ji mají prostě rádi. Je tedy otázka, co se s tamní kuchyní stane. Zřejmě ale nebude daleko od pravdy konstatování, že už nikdy nebude chutnat tak, jako v minulosti. Tolik situace očima Svobodné Evropy.

Zpracováno ze zahraničního tisku.