Krize kolem Iráku vstoupila do nové fáze

Irák se nemůže dočkat, až na jeho území dorazí zbrojní inspektoři OSN. Tuto ve světle známých skutečností poněkud podivně znějící větu obsahuje dopis, kterým režim Saddáma Husajna ve středu večer Organizaci spojených národů oznámil, že plně souhlasí s podmínkami nové rezoluce Rady bezpečnosti. Dopis ale obsahuje celou řadu poznámek, díky kterým vyznívá úplně jinak než úvodní věta záměrně vytržená z kontextu.

V dokumentu se například uvádí, že Irák je připraven se s novou rezolucí vyrovnat i přes její ?negativní obsah?. V souvislosti s činností zbrojních inspektorů se v dopise hovoří o nutnosti ?plného respektu mezinárodních norem?. Podle iráckého velvyslance při OSN Muhammada Dúriho jeho země s rezolucí souhlasí v zájmu ?odvrácení nebezpečí války, která hrozí jak Iráku, tak celému regionu?.

Pouhých 18 hodin po úterním odmítnutí rezoluce iráckým parlamentem tak pod taktovkou režiséra Saddáma Husajna skončilo představení, které irácký režim sehrál v reakci na páteční jednomyslné schválení nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Ta výrazně zpřísňuje podmínky zbrojních inspekcí v Iráku a Bagdádu hrozí vážnými důsledky, pokud nebude se světovou organizací plně spolupracovat. Lehce překvapivé je jen to, že Irák s odpovědí nečekal až na poslední den lhůty, tedy na pátek.

Středeční oznámení je jedním z posledních relativně snadných gest, kterými se Irák stylizuje do role mírumilovné země. Už za několik dnů ale na jeho území dorazí první inspektoři OSN, kteří mají na místě zjistit, zda irácký režim nevlastní nukleární, chemické a biologické zbraně. V dopise, kterým oznamuje souhlas s rezolucí Rady bezpečnosti, Irák tvrdí, že žádné takové zbraně nemá.

Právě tato formulace by Saddámovu režimu mohla hodně zkomplikovat život. Do 8. prosince musí totiž předložit úplný popis příslušných zbrojních programů, přičemž každé opomenutí nebo falešná informace může vyvolat jednání Rady bezpečnosti o už zmíněných ?vážných důsledcích?. Je-li tedy středeční irácké tvrzení pravdivé, pak by měl soupis předložený Bagdádem obsahovat nula položek.

Předpokládejme, že Irák stav svého zbrojního programu skutečně pravdivě popíše, zbrojním inspektorům nebude nijak bránit v jejich činnosti, a nenajdou se žádné stopy po zbraních hromadného ničení. Irák by tak koncem února, kdy mají inspektoři o výsledcích své činnosti informovat Radu bezpečnosti, úspěšně prošel tříměsíčním velmi přísným monitoringem.

Jak upozorňuje britský list Financial Times, v takovém případě by zcela jistě vzrostl tlak na zrušení sankcí, kterým Bagdád čelí od skončení války v Perském zálivu. Z politických a obchodních důvodů by sankce zpochybňovaly arabské státy, ale také Francie, Rusko a Čína. Z čistě obchodních zájmů by se k nim přidaly nadnárodní ropné společnosti a s ohledem na špatné životní podmínky prostých Iráčanů by bylo hodně slyšet i humanitární organizace.

Z bezpečnostního hlediska by Irák rázem představoval menší hrozbu. Díky svým ropným zdrojům by se irácký režim stal významným ekonomickým hráčem v regionu a samozřejmě i na celosvětovém trhu s ropou. Místo počítaní raket, ironizuje Financial Times, by tak Saddám Husajn mohl trávit příjemné chvíle počítáním zisků z lukrativních obchodů.

Takový scénář nelze úplně vyloučit, jenže to by irácký režim musel vyvrátit absolutně všechny pochybnosti týkající se jeho zbrojního programu. To se už s ohledem na předchozí opakované porušení platných rezolucí OSN nezdá být pravděpodobné. Chybějící důkazy ještě nejsou známkou, že Irák hledané zbraně nevlastní. Americký ministr obrany Donald Rumsfeld například v pondělí nevyloučil, že Irák stačil všechny stopy včas zahladit.

Především se však nad Irákem stále vznáší hrozba jednostranné vojenské intervence Spojených států. Washington si vyhradil právo reagovat na vývoj situace kolem Iráku nezávisle na zjištěních zbrojních inspektorů i na verdiktu Rady bezpečnosti OSN. Není ale pochyb o tom, že jednostranné silové řešení nepodložené zřejmými důkazy by znovu otevřelo sotva zacelené rány ve vztazích mezi Spojenými státy a světovou organizací.