Kříž: smrtící nástroj a symbol věčného života. Jakou roli hrál v naší historii?

12. duben 2017

Kříž je považován za jeden z nejděsivějších popravčích nástrojů. Křesťané i tak věří, že hrál velikou roli ve spáse lidstva, když na něm zemřel Ježíš Kristus. Svou smrtí na něm totiž přemohl zlo a smrt. Svatému Kříži je v Česku zasvěcena řada sakrálních staveb, samotná relikvie kříže je s naší vlastí spojena hned několikrát.

„Pohled na kříž Ježíšův nám ukazuje, že je člověk prach, že směřuje ke smrti. Pohled na kříž ale také ukazuje, že víme, že to nebyl konec, ale jen přechod smrtí ke vzkříšení. Kříž tak zároveň ukazuje, že člověk není jen prach. Dává nový rozměr životu, protože smrt není konec všeho,” říká převor Prokop Siostrzonek.

Pevnost v pevnosti


Když Karel IV. vystupoval po schodišti do kaple kolem nástěnných maleb, které představují legendu o sv. Václavovi a sv. Ludmile, tak napsal ve svém životopise, že si připadal, jak když vystupuje do nebe.Jaromír Kubů, karlštejnský kastelán

Svatému Kříži je u nás zasvěcena řada sakrálních staveb, jednou z nejvelkolepějších je kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn. Nechal ji zbudovat Karel IV. a stala se jakýmsi trezorem, kde byly uchovány takzvané svátostiny Svaté říše římské. Šlo o zhruba 30 vzácných věcí, kromě císařské koruny třeba také o Longinovo kopí, které probodlo Ježíšův bok.

„Základní pokladnicí na Karlštejně je kaple sv. Kříže ve druhém patře velké věže. Samotná velká věž je takovou pevností v pevnosti, nedobyli ji Švédové ani Husité. Švédové dobyli dokonce celý hrad, kromě velké věže. Já jsem tomu rád, protože kdyby tehdy velkou věž dobyli, možná bychom si dnes jezdili prohlížet vzácnou kolekci obrazů mistra Theodorika do Stockholmu,” vysvětluje karlštejnský kastelán Jaromír Kubů.

Bosý Karel IV.

Sám Karel IV. měl ke kapli sv. Kříže mimořádný vztah. „Když vystupoval po schodišti do kaple kolem nástěnných maleb, které představují legendu o sv. Václavovi a sv. Ludmile, tak napsal ve svém životopise, že si připadal, jak když vystupuje do nebe. Kaple sv. Kříže ve středověku představovala něco nadpozemského. Karel IV. měl před touto svatyní takovou úctu, že do ní chodil bos,” vypráví kastelán.

Logo

Když se podíváme na výzdobu karlštejnské kaple, najdeme ve střední části takzvanou inkrustaci. „Stěny jsou vykládány drahokamy do tvaru křížů, plochy mezi nimi jsou zlaceny pravým plátkovým zlatem. To byl symbol, jakási hradba Jeruzaléma, která chránila uložené poklady. Ve spodní části inkrustace je totiž kovová konstrukce s bodci. Vždycky se říkalo, že to jsou nástavce na svíčky, na dosvětlení kaple. Konstrukce podél dveří jde i vertikálně, kam bylo těžko možné svíčky nasazovat. Toto je tak jeden z dalších symbolů v kapli, který představuje Kristovu trnovou korunu,” říká Kubů.

Samostatná relikvie svatého Kříže je s naší vlastí spojená hned několikrát. Část dřeva z kříže, který měla v Jeruzalémě najít císařovna Helena, je součástí Svatovítského pokladu. Další relikvii vlastnil kardinál Miloslav Vlk. Římský chrám sv. Kříže Jeruzalémského byl totiž jeho titulární bazilikou.

autoři: Kateřina Rózsová , Adam Šindelář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.