Kritik všeho bezpráví Přemysl Pitter byl trnem v oku komunistického režimu. „Zatímco ostatní váhali, on konal,“ řekl o něm Tigrid
Během druhé světové války podporoval židovské rodiny a po válce se staral o židovské děti z koncentračních táborů i o děti z internačních táborů pro Němce. Srdce Přemysla Pittra, od jehož narození uplynulo 21. června 128 let, bylo otevřené pro všechny trpící bez rozdílu národnosti, rasy i vyznání.
Hluboce věřící člověk Pitter a kritik všeho bezpráví se však stal trnem v oku komunistického režimu a musel emigrovat. Poslední roky života strávil ve Švýcarsku a i ve vyhnanství se věnoval potřebným. Zemřel v únoru 1976 v Curychu.
Čtěte také
Za své úsilí Pitter obdržel oficiální uznání izraelské vlády a byl oceněn titulem Spravedlivý mezi národy. Vysoké státní vyznamenání obdržel i v Německu. V tuzemsku byly jeho zásluhy oceněny až po pádu komunistického režimu. Prezident Václav Havel mu v roce 1991 udělil Řád T. G. Masaryka in memoriam.
„Přemysl Pitter, neúnavný bojovník za lidská práva, pacifista a ochránce dětí, byl muž činu. Zatímco ostatní váhali, Pitter konal,“ řekl publicista a bývalý ministr kultury Pavel Tigrid, který byl přímým svědkem Pittrových poválečných humanitárních akcí.
Dvoudílný dokument, věnovaný životu Přemysla Pittera, připravil v roce 2006 publicista Jan Sedmidubský.
První díl na webu najdete do 10. září 2023.
Druhý díl na webu najdete do 17. září 2023.
Související
-
Úspěšná právnička Dagmar Burešová se uplatnila i v nejvyšší politice
Právnička Dagmar Burešová patří k nejvýznamnějším polistopadovým českým političkám, na začátku 90. let stála dva roky v čele tehdejšího republikového parlamentu.
-
Manětín je pod věčnou ochranou duchovního Wonky. A pokládám ho za světce, říká historik umění
Šest let 2. světové války popsal ve svých denících manětínský děkan František Wonka. Text přibližuje, jak se válečná léta odrazila v životě obyčejných lidí na venkově.
-
Paul Robeson. Bojovník proti rasové segregaci, který obdivoval Sovětský svaz
Syn osvobozeného otroka, prošel dráhou herce, zpěváka, sportovce a politického aktivisty, aby se ocitl na černé listině kvůli vztahům se stalinistickým Sovětským svazem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
