Kritické změny se ohlašují vždy podobně
Díky objevu obecných zákonitostí systémů bychom mohli v předstihu rozpoznávat krizové situace v řadě oblastí – od ekosystémů přes finanční trhy po naše vlastní zdraví.
Na první pohled mají změny podnebí, epileptické záchvaty, vymírání ryb nebo náhlé zvraty na finančních trzích jen málo společného. Marten Scheffer z Wageningenské univerzity však tvrdí, že i tak odlišné systémy, jako jsou mozek, podnebí a trh, se chovají podle stejných zákonitostí, dospějí-li do kritického zlomového bodu. Díky tomu by mělo být možné včas zachytit varovné signály.
Uvedené situace souvisejí s jevem, který matematika nazývá kritickým zpomalením: jestliže se systém vychýlí z rovnováhy natolik, že hrozí „převržením“, pak se v tomto stavu jen pomalu vzpamatovává i ze sebemenší výchylky.
Scheffer se svými kolegy tuto myšlenku publikovali v roce 2009 ve vědeckém časopise Nature a od té doby na ně navázala konkrétními doklady celá lavina studií, včetně osmi publikací v prestižních časopisech Nature a Science. Scheffer ve své přednášce na letošním setkání Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS) bilancoval jejich výsledky a ukázal, že skutečně existují obecně platné signály, které nás mohou včas varovat, že se blíží „zvrat“ systému. Jisté univerzální znaky kupříkladu určují, nakolik pevné nebo naopak vetché budou složité sítě souvislostí mezi živočišnými druhy nebo finančními institucemi.
Ačkoliv jsou tyto převratné myšlenky podepřeny stále rostoucím množstvím důkazů, Scheffer zdůrazňuje, že jejich praktické aplikace jsou zatím stále v plenkách. Sám založil mezioborový výzkumný program SparcS, který v současnosti zkoumá, jak by se poznatky daly aplikovat v lékařských vědách, ve společenských vědách, v ekologii a v klimatologii.
Zdroj: Wageningen UR, AAAS
