Křišťálová noc na smetišti

Sedmého listopadu roku 1938 třeskl na německém velvyslanectví v Paříži výstřel. "Ve jménu 12 000 perzekvovaných Židů," vykřikl sedmnáctiletý židovský mladík Herschel Grynszpan a zmáčkl spoušť revolveru, kterým mířil na diplomata Ernsta vom Ratha.

Grynszpanova rodina patřila k 12 000 Židů, které Hitler nařízením z 18. října 1938 vypověděl z Německa do Polska. Polsko však váhalo s jejich přijetím. Propukla obrovská humanitární krize. Tisíce lidí uvízly na hranicích bez jakýchkoli prostředků. "Nikdo nám neřekl, o co jde. Ale teď je nám jasné, že tohle je náš konec," psala z polských hranic do Paříže Grynszpanovi zoufalá sestra Berta.

Dva dny po atentátu Ernst vom Rath zemřel. Brutální reakce na sebe nenechala čekat. Pogrom v noci z 9. na 10. listopadu roku 1938 vešel do dějin jako Kristallnacht čili Křišťálová noc. V nacistickém Německu přišlo je za tuto noc o život 92 Židů. Na 30 000 jich bylo transportováno do koncentračních táborů.

Zdálo by se, že stopy po Křišťálové noci dávno zavál čas. Mnohé z toho, co zbylo z vyrabovaných domovů, obchodů či dílen berlínských Židů, ale zřejmě dodnes leží pod zemí asi sto kilometrů severně od německé metropole poblíž brandenburské vesnice Klandorf.

V letech 1935 až 1945 tady fungovala velká skládka. Místní pamětníci si vzpomínají, že ve dnech po Křišťálové noci přivážely vlaky z Berlína obrovské množství nejrůznějšího odpadu. Izraelský novinář Yaron Svoray na bývalé skládce na několika místech namátkou kutal a narazil na řadu předmětů pocházejících z druhé světové války. Ve svrchních vrstvách pocházejících z doby těsně po válce našel kovovou plastiku hákového kříže. V hlubších vrstvách objevil předměty, které patřily židovským rodinám, například nádoby používané při židovských svátcích.

"Nemám důkazy o tom, že právě tyto předměty pocházejí z Křišťálové noci," přiznává Svoray. "Jsem však přesvědčen, že jsem našel dost, aby to odůvodnilo další archeologický průzkum téhle lokality."

Archeolog Thomas Kersting, který má na starosti brandenburské archeologicky významné lokality, připouští, že Svorayův nález může změnit náhled na bývalou klandorfskou skládku a proměnit ji na historicky významné místo. Vykopávky Kersting a jeho úřad neplánují. Za prvé na ně nemají dost peněz a za druhé se snaží na podobných místech udržet pietu.

S tou si rozhodně nelámaly hlavy bandy hledačů cenností, kteří po pádu komunismu v Německu celou oblast prohledaly. Bleší trhy v Berlíně byly po roce 1989 zahlceny jejich nálezy. Obyvatelé Klandorfu jsou však přesvědčeni, že předměty pocházející z Křišťálové noci leží tak hluboko, že se k němu zatím nikdo nedostal. "Tyhle věci tam pořád ještě jsou," tvrdí jeden z klandorfských pamětníků.

Zvukovou podobu této zprávy jste mohli slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 31. 10. 2008 v 9:00.