Kriminalita za socialismu: Politické činy i „keťasení“

Veřejná bezpečnost v akci-zadržení
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Veřejná bezpečnost v akci-zadržení

Policii se u nás po roce 1945 říkalo Sbor národní bezpečnosti. Šlo o výdobytek polodemokratické třetí republiky a zmíněný útvar se dělil na dvě složky: uniformovanou Veřejnou bezpečnost (kam patřila vedle dopravní a hlídkové policie také kriminálka) a Státní bezpečnost, jejíž úkoly byly výrazně odlišné.

Naším tématem bude složka první – záměrně se nebudeme zabývat kriminalizací politických, náboženských, kulturních, ekologických a dalších postojů či činnosti v jejich intencích, ale kriminalitou, která by měla být v různých systémech v podstatě stejná či alespoň hodně podobná.

Přesto tomu tak nebylo. Politické momenty se objevují i zde, jakkoli samozřejmě ne všude, a tak se můžeme setkat i s takzvanou spekulací, nezákonným obohacováním a podobnými prohřešky, tedy v řadě případů s podnikáním, které nebylo v totalitním režimu možné.

Narazit můžeme samozřejmě také na korupci a klientelismus – ovšem v jejich lidové, možno říci komunální podobě. Ta systémová byla samozřejmě tabu.

Příslušníci SNB v roce 1948

V pořadu zazní ukázky z režimní propagandy oslavující represivní složky (a to jak za skutečnou policejní práci, tak i za tu problematickou), přehled normalizačního policejního školství, a také úryvek z projevu Klementa Gottwalda na přehlídce SNB na Staroměstském náměstí 28. února 1948, tedy bezprostředně po vítězství komunistů, na němž měly jednotky SNB důležitý podíl.

Pozoruhodné jsou vzpomínky kovaného příslušníka, z jehož vyprávění je zřejmé, jak komunisté ovládali Sbor národní bezpečnosti dávno předtím, než v Československu převzali moc.

Co všechno mohlo být za socialismu označováno za kriminalitu a jak se o tom smělo či muselo psát? Poslechněte si v pořadu Archiv Plus nazvaném Ideály jsou veliká zbraň.