Křehký úsvit nad Řeckem

Řecká krize

Po řadě měsíců plných sporů se finančníci Evropské unie vracejí do Atén. Řecká vláda hlásí, že se jí podařilo zavést úsporná opatření, a tvrdí, že se ekonomika zotavuje. Centrální banka sděluje, že Řecko loni navzdory krizi vyvezlo více zboží, než ho dovezlo. Takové zprávy se podle německé stanice Deutsche Welle nikde neobjevily už 66 let od doby, kdy se pravidelně uveřejňují úřední statistiky.

Profesor ekonomie Panagiotis Petrakis z aténské univerzity přičítá dvouprocentní přebytek obchodu řadě faktorů. Výnosy z turistiky podle něj loni stouply o patnáct procent a výdaje na dovoz energie a tepla významně klesly. Řecký vývoz se prý ustálil, ale nedá se popřít, že v poslední době trochu ustoupil. Nyní se uvidí, jestli se taková bilance dá udržet. Řecká ekonomika závisí na dovozu, a jakmile se zotaví, poptávka po zboží z ciziny stoupne. Rozmach turistiky by měl naopak vydržet, protože hoteliéři snížili ceny.

Ekonomové vidí hlavní příčinu řecké hospodářské krize v tak zvaném dvojitém deficitu, což je kombinace schodku platební bilance a deficitu státního rozpočtu. To znamená, že země víc spotřebuje, než vyprodukuje, a stát se zadlužuje, aby mohl více nakupovat. Aténská vláda přesto doufá, že je na správné cestě nejen kvůli příznivé obchodní bilanci. Řecko tvrdí, že je poprvé po jedenácti letech v přebytku, což by znamenalo, že loňské příjmy převýšily výdaje. Nutno dodat, že tato bilance nezapočítává úroky ze starých dluhů.

Zahraniční investoři zatím s chválou čekají a tak zvaná trojka Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu začala v pondělí zkoumat stav řeckých reforem. Významné datum přijde 23. dubna, kdy Evropský statistický úřad uveřejní údaje o schodcích veřejných dluhů členských států Unie. Aténská vláda doufá, že se dočká oficiálního potvrzení pozitivní změny řeckého zadlužení.

Kritici namítají, že příčiny přebytku platební bilance Řecka mohou být jen dvě. Země buď neplatí své účty, nebo je platí pozdě. Současně připomínají, že malé podniky jsou přetíženy daněmi a že se s nimi ve srovnání se státními koncerny zachází nespravedlivě. Na každého, kdo se opozdí s platbou do státního rozpočtu, čeká úrok osm a tři čtvrtě procenta, ale státní dluh je v takovém případě pokutován jen šesti procenty.

Profesor Petrakis odhaduje, že vláda dluží na nesplacených fakturách mezi sedmi a osmi miliardami eur. V tuto chvíli se tyto položky do bilance nezapočítávají a je možné, že se o nich vyjednává s věřitelskou trojkou. Důležitější než tato suma je však otázka, zda dluh stále roste. Teď se o tom nemluví, protože to bude jasné, až vyjdou v dubnu data Eurostatu.

Peníze (ilustrační foto)

Konzervativní premiér Antonis Samaras nyní tvrdí, že Řecko úspěšně zavedlo úsporná opatření předepsaná Evropskou unií, a žádá, aby se řecký dluh uměle snížil nejraději ještě před volbami do Evropského parlamentu. Trojka reaguje opatrně a chce vidět další reformy. Toto přetahování může ještě nějakou dobu pokračovat.

Textilní podnikatel Dimitris Armenakis, který vede obchodní asociaci regionu Attika, varuje, že vláda musí při zavádění úsporných opatření postupovat obezřetně, protože by mohla ohrozit křehké zotavování ekonomiky. „V poslední čtvrti loňského roku se trh zřetelně zvedl a dalo se říci, že jsme už z lesa venku,“ říká Armenakis, „ale letos už tu máme další propad kvůli dohadům o dalším růstu daní, omezování sociálních dávek a otřesům na trhu práce.“

Tento podnikatel není jediný z mnoha kritiků, který tvrdí, že za hospodářskou bídu Řecka může mezinárodní věřitelská trojka. K tomu je třeba podotknout, že fakt, že Řecko omezilo spotřebu a především export, je prostě přizpůsobení trhu. Na spotřebitele, kteří v posledních letech lehkomyslně utráceli své peníze, nyní dolehly důsledky jejich počínání.

Řekové loni prožili šestý rok hospodářské krize a doufají, že v roce 2014 to už bude zase lepší. A nejsou to jen podnikatelé, kteří počítají s příspěvkem spotřebitelů k tolik vychvalovanému zlepšení. Německá stanice Deutsche Welle připomíná, že na tom samozřejmě závisí i politický osud řeckého premiéra Antonise Samarase.

Zpracováno ze zahraničního tisku.