Krátký den a nekonečná noc
V době, kdy jeho vrstevníci prožívali běžné dětské radosti, on musel žít na okraji společnosti. Nebyl sám. Dětí, které v době nacismu čekal úděl vězňů, bylo u nás mnoho tisíc. Jmenoval se Hanuš Hachenburg.
Pocházel z Prahy a své první verše začal psát již v době, kdy mu bylo teprve deset, jedenáct let. Skutečným básníkem se pak stal v terezínském ghettu jako pravidelný přispěvatel dnes legendárního časopisu Vedem. Ten řídil dnes neméně proslulý Petr Ginz.
Verše Hanuše Hachenburga jsou výjimečné. Verše, které psal neobyčejný sotva čtrnáctiletý chlapec, jehož talent zadusila plynová komora v Osvětimi. Jeho příběh zpracoval Stanislav Motl v pořadu nazvaném „Krátký den a nekonečná noc“.
Můžete si jej naladit na Dvojce v neděli 23.února od 10:30 v cyklu Stopy, fakta, tajemství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.