Král, který létal

Zápis Petra Žitavského ze Zbraslavské kroniky, který připomíná ve své knize Král diplomat Jiří Spěváček, můžeme doplnit také o další poznatek: „Ve spojitosti s Janovou známou statečností v boji mu byla a dosud je vytýkána dobrodružná povaha. S touto jeho vlastností je však nutno operovat opatrně. Jeho touha po dobrodružství totiž vyplývala z nutnosti neustále hájit a obnovovat v českých zemích, v Lucembursku a okolních panstvích i říši permanentně narušovaný mír. Odtud také pramenila ona králova až neuvěřitelná pohyblivost… Musel být všude tam, kde se právě schylovalo k boji, kde se bojovalo, sbíralo vojsko, kde se vyjednávalo o příměří, vybíraly válečné daně a platy. V jeho vlastním zájmu i v zájmu jeho od sebe značně vzdálených držav bylo, aby k jejich ochraně a bezpečí zakročil svou autoritou, jež léty rostla. Ne nadarmo zdůraznil zbraslavský kronikář Petr Žitavský ono známé rčení, že ,bez českého krále nikdo nevyřídí svou věc, povýší, koho chce a rozdrtí toho, koho nechce‘.“

Jiřím Spěváčkem připomínaná pohyblivost byla také jedním z motivů pro pojmenování výstavy o rodu Lucemburků a moravsko-slezském pomezí 14. století Král, který létal. Dalším motivem se stala legenda o pramáti rodu – víle Meluzíně. Více už v rozhovoru prozradil hlavní kurátor výstavy v Ostravském muzeu David Majer:

V případě Jana Lucemburského nemusíme pro přiblížení rychlosti jeho cestování chodit příliš daleko. Řadu příkladů objevíme v už citované knížce Jiřího Spěváčka Král diplomat. Jan Lucemburský 1296–1346. Vzorem se stane cesta z Prahy do Frankfurtu nad Mohanem, kterou můžete v dnešní době po dálnicích autem absolvovat za 5 hodin, autobusem za 7 a vlakem za 13 hodin. Ač Jan Lucemburský nemohl využívat rovných cest, nemohl cestovat potmě a pro své potřeby měl jen jednu koňskou sílu, stačily mu v podstatě jen tři dny. Ještě 9. července 1337 ustanovil zemským hejtmanem Bertolda z Lipé, vyšehradského probošta a kancléře Českého království, a teprve poté mohl vyrazit. „Cestu do Frankfurtu nad Mohanem na koni přímo proletěl, poněvadž již čtvrtý den po opuštění Prahy zasedl s císařem za jednací stůl.“

Poklady z trezorů
Výstava Král, který létal nabízí řadu velmi vzácných exponátů, které jsou uzavřeny v neprodyšných vitrínách za odpovídajících světelných i dalších parametrů. Jejich bezpečí navíc zajišťují trezorové místnosti.