Krajina bez lidí. Vědci popsali, jak člověk mění chování zvířat, od krkavců po kojoty
Unikátní experiment pomohl vědcům zpětně vyhodnotit, jak reagují různé druhy zvířat, když jsme, anebo nejsme v jejich okolí fyzicky přítomni. Vrátili se k datům z doby pandemie a s jejich využitím poprvé dokázali oddělit vliv lidské infrastruktury od naší fyzické přítomnosti. V podmínkách americké přírody tak mohli sledovat změnu chování volně žijících zvířat v situaci, kdy člověk z krajiny na čas zmizel.
„Studovat vazbu člověka s divokou přírodou je velmi obtížné. Vždy máme přítomné dva aspekty – technologické zásahy do krajiny a samotnou lidskou přítomnost,“ upozorňuje na úskalí podobného výzkumu Jan Pačes, molekulární biolog a bioinformatik. Tentokrát ale poprvé v moderních dějinách vznikla příležitost, kdy šlo oba tyto jevy od sebe oddělit.
Mezinárodní tým Covid-19 Bio-Logging Initiative využil k pokusu období covidových lockdownů. Silnice, města i infrastruktura v krajině zůstaly, ale lidé zmizeli. Vědci tak mohli sledovat, jak jednotlivé druhy reagují na životní prostředí, v němž dočasně chybí člověk.
Práce s daty
Podle Barbory Černé Bolfíkové stojí za pozornost, jak v pokusu badatelé měřili lidskou aktivitu. „Dříve sledovali, jak se mění krajina. Tady použili data z telefonního signálu,aby mohli sledovat přítomnost člověka na dané lokalitě v přímém přenosu,“ říká. „To je velmi unikátní.“
Student Michal Staněk poukazuje na rozsah práce nový typ analýzy dat. „To přidává výzkumu na hodnotě, když je dat opravdu hodně. Spousta trendů není jinak dobře vidět,“ dodává. „Připomnělo mi to personalizovanou medicínu. Tady to vypadá jako personalizovaný přístup k ochraně přírody.“
Různá zvířata, různá změna
Chování jednotlivých druhů ptáků a savců se během experimentu lišilo. „Lidská přítomnost nepůsobí na všechny druhy stejně,“ zdůrazňuje Barbora Černá Bolfíková. „Kojoti zmenšovali prostor, na kterém se pohybovali, krkavci ho naopak zvětšovali.“
Čtěte také
Oba druhy přitom běžně využívají prostředí, kde působí člověk.
Vlci se, zřejmě ze zkušenosti po tisíciletí loveného druhu, snažili lidem vyhnout. „Zvětšovali prostor, po kterém se pohybovali. Volili jiné cesty, aby se vyhnuli člověku,“ popisuje vědkyně.
Naopak jelenci, americká obdoba jelenů, kteří také patří mezi lovnou zvěř, rozšířili své životní prostředí nebo spektrum potravy. „Najednou využívali více zdrojů nebo nový typ krajiny,“ upozorňuje bioložka.
Jan Pačes dodává, že v případě vlků nejde o známku prosperity: „U vlků jde o stres. Přebíhají po izolovaných oblastech a zvětšování území pro ně znamená větší námahu.“
Noční život
Mnoho druhů si také pod tlakem fyzické přítomnosti člověka upravilo biorytmy. „Hodně těchto zvířat změnilo svůj životní styl. Pohybují se více v noci, aby se vyhnuli lidem,“ připomíná Jan Pačes.
Upozorňuje zároveň, že v ochraně přírody nelze uplatňovat jednoduchá a plošná řešení. „Opatření by někdy musela být na jednom a tom samém místě opačná, v závislosti na tom, který druh preferujeme.“
Dlouho se předpokládalo, že kořist se stahuje blíže k lidským obydlím, protože predátoři se člověku vyhýbají. „I tady se ukázalo, že záleží na druhu. U jelenců to tak vůbec nebylo,“ podotýká Pačes.
Podle Michala Staňka hraje roli i to, jak dlouho se druh vyskytuje v blízkosti člověka. „Některé druhy si na nás můžou přivyknout a někdy dokonce prospívat,“ dodávat student, který své přírodovědecké znalosti úspěšně uplatňuje na Mezinárodní biologické olympiádě.
Jak volně žijící zvířata ovlivňuje přítomnost člověka? K čemu přispěje objev nového druhu luskouna? Co by mohlo pomoci chránit ježky před auty? Debatují zooložka Barbora Černá Bolfíková, molekulární genetik Jan Pačes a student Michal Staněk. Moderuje Martina Mašková.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
